Dozvuky CeBIT-u 98 - Internet čekají velké změny!

Globální počítačová síť Internet je stále ještě vnímána jako výhradní záležitost "lidí od počítačů". Vše ale nasvědčuje tomu, že se to v nejbližší domě zásadním způsobem změní - Internet se otevře i lidem, kteří s počítači nemají, či dokonce nechtějí mít nic společného. Do Internetu bude možné se dostat a jeho služby bude možné využívat i prostřednictvím zařízení, která již nemají s počítači mnoho společného, a patří spíše do oblasti spotřební elektroniky - jde o tzv. internetové telefony, a tzv. set-top boxy.

Není to ještě tak dávno, kdy Internet byl plně v rukou akademické a vědeckovýzkumné sféry, a byl tudíž otevřen jen uživatelům této relativně uzavřené komunity. Počátkem devadesátých let však Internet přešel do rukou komerční sféry, a to znamenalo významný obrat v jeho uživatelské základně - komerční sféra totiž dokázala nabídnout přístup k Internetu každému, kdo byl ochoten za to zaplatit. Dokonce se komerční sféra postarala i o značné zjednodušení práce s Internetem. Postarala se totiž o rozvoj těch služeb, které jsou z pohledu jejich zákazníků maximálně "uživatelsky přítulné", intuitivní a snadno ovladatelné, a současně schopné přinášet svým uživatelům i potřebný užitek. Díky tomu se z "Internetu jen pro odborníky" mohl stát "Internet pro každého". Asi nejvíce je to patrné na rozvoji služby World Wide Web, která spolu s elektronickou poštou vytvořila dvojici zdaleka nejpoužívanějších služeb Internetu.

Jednu konkrétní věc však ani převzetí Internetu komerční sférou zatím nevyřešilo: požadavek na to, aby zájemce o Internet měl k dispozici vhodný počítač, náležitě vybavený pro práci v Internetu. To dnes již není větším problémem, alespoň pokud jde o technickou a ekonomickou stránku věci - dnešní osobní počítače, které jdou k tomuto účelu velmi dobře použít, jsou běžně dostupné a již nejsou nijak horentně drahé, a producenti softwaru se doslova předhání v nabídce potřebného programového vybavení pro práci s Internetem. Výsledkem bylo opravdu významné zvýšení počtu uživatelů celosvětového Internetu, ke kterému dnes je připojen (či může se okamžitě připojit) každý, kdo zvládnul práci s počítačem. Právě zde je ale kámen úrazu - zdaleka ne každý totiž práci s počítačem zvládnul.

Ačkoli je to dnes v mnoha oblastech prakticky samozřejmostí, stále ještě existuje velmi mnoho lidí, kteří práci s počítačem jako takovým nezvládli, či dokonce se ani nechystají ji zvládnout. Zřejmě nejvíce je takovýchto lidí v domácnostech, ale samozřejmě existují i v podnikatelské sféře, v nejrůznějších institucích, firmách, podnicích apod. Dokonce početně asi budou výrazně převyšovat počty lidí, kteří již počítače dostatečně zvládli, a jsou připojeni k Internetu - takže tito "počítači dosud nezasažení" lidé nutně představují jedinečnou a obrovskou šanci pro další významné rozšíření Internetu a jeho využití. Nelze se proto divit, že mnozí výrobci, za podpory poskytovatelů souvisejících služeb, se je snaží oslovit. Přichází na trh se zařízeními, která jsou jednoúčelově zaměřená na potřebu přístupu k Internetu a práci v něm, ale současně jsou "nepočítačová" a od svých uživatelů nevyžadují žádné "počítačové" znalosti či dovednosti.

Významný zřejmě bude i psychologický aspekt - tato zařízení skutečně nepřipomínají typický počítač, a nevzbuzují tudíž ani žádné "počítačové" asociace. Snaží se naopak co nejvíce vypadat jako dobře známá zařízení z oblasti spotřební elektroniky - jako běžné telefony či doplňky k televiznímu přijímači - ze kterých lidé přímo bojící se počítačů nebudou mít takový strach.

Internetové telefony

Do kategorie "Internetových telefonů" patří zařízení, založená na běžném telefonu, ale doplněná o malou obrazovku a klávesnici (typicky zasouvatelnou). Uvnitř mají zabudovaný modem, mikroprocesor a určitý objem paměti, a "běží" na nich jednoúčelový operační systém se zabudovaným WWW browserem, a často i se zabudovaným programem pro elektronickou poštu. Lze si představit, že jde o další pokračování "dvojkombinací" či "trojkombinací" telefonu, faxu a záznamníku, tentokráte zkombinovanou ještě s jednoúčelovým počítačem (a některé Internetové telefony skutečně jsou "čtyřkombinací" a fungují i jako fax a záznamník). Podstatné je ale to, že vše "počítačové" je v internetovém telefonu řešeno a zabudováno takovým způsobem, aby o tom uživatel musel co nejméně vědět. Vše je doslova "ušito na míru" hlavnímu účelu, který celý produkt sleduje - snadnému připojení k Internetu a snadnému "brouzdání" Internetem na vlnách služby World Wide Web - a ovládání těchto zařízení i samotná práce s nimi je skutečně maximálně jednoduchá, na principu "zmáčkni tlačítko a jeď".

Na letošním počítačovém veletrhu CeBIT v německém Hannoveru představilo takovýto Internetový telefon hned několik známých a velkých firem, vyrábějících zařízení zoblasti telefonie (např. Alcatel, Siemens, Samsung a další). Byly to zatím sice jen první kusy, přičemž skutečně masová produkce je vesměs plánována na polovinu letošního roku. Ceny většinou nebyly ještě známy, ale díky konkurenci lze očekávat, že nebudou vysoké, resp. že budou velmi brzy stlačeny na úroveň odpovídající skutečným výrobním nákladům, které zřejmě nebudou nijak horentní.

Set-top boxy

Termínem set-top box se označují jednoúčelová zařízení, která se připojují k televizi a rozšiřují její schopnosti. Fyzicky jde obvykle o nevelkou "krabičku", která se položí zvrchu na televizní přijímač (odsud: set-top box, doslova: krabice pokládaná nahoru, na TV přijímač). Připomíná to různé videomagnetoforny či satelitní přijímače, které se k televiznímu přijímači připojují stejným způsobem.

Set-top box je ve své podstatě opět jednoúčelový počítač (podobně jako to, co je zabudováno v internetovém telefonu), a od klasického počítače se liší také v tom, že nepočítá s použitím klasického počítačového monitoru (jako běžný počítač), ani nemá vlastní malou LCD obrazovku (jako internetový telefon). Místo toho zobrazuje veškeré své výstupy prostřednictvím běžného televizního přijímače, ke kterému je připojen. Zajímavé je, že na rozdíl od Internetového telefonu často nebývá vybaven ani klávesnicí, a má pouze dálkové ovládání, podobně jako samotný televizní přijímač, video apod. Dálkové ovládání umožňuje ovládat set-top box na principu myši, tj. hýbat kurzorem na obrazovce, a to pro většinu účelů plně postačuje - například pro výběr z menu na obrazovce, nebo pro brouzdání světem WWW. No a pokud snad uživatel přeci jen potřebuje zadat nějaký krátký text (např. explicitní URL odkaz na WWW stránku, kterou chce navštívit), je mu na obrazovku promítnut obrázek klávesnice, na které vše potřebné "vyťuká" pomocí myši.

Také u set-top boxů je vše řešeno s maximálním ohledem na snadnost použití, dokonce s možná ještě větším důrazem než u internetových telefonů - cílem je, aby uživateli skutečně stačilo jen koupit si samotné zařízení, připojit jej ke svému televiznímu přijímači, dále do telefonní zástrčky (pro potřebnou konektivitu), a pak již jen zmáčknout jediné zapínací tlačítko (s tím že vše potřebné, jako například navázání spojení s terminálovým serverem Internet providera a přihlášení k jeho terminálovému serveru apod.) bude vyřešeno automaticky, bez nutnosti jakékoli spoluúčasti laického uživatele. Toto v praxi může znamenat, že konkrétní set-top box je použitelný pouze pro přístup k Internetu přes konkrétního Internet providera či konkrétní providery, kteří příslušné zařízení podporují (a zajišťují automatické provedení funkcí, které jsou k jeho provozu nezbytné). Jiné set-top boxy bývají univerzálnější, v tom smyslu, že je zle použít pro přístup do Internetu přes libovolného Internet providera, ale pak zase nemohou poskytovat svému uživateli maximální možnou jednoduchost ve stylu "pouze zapni, a o nic se jiného se nemusíš starat".

Zajímavá je ještě jedna další odlišnost set-top boxů od internetových telefonů - zatímco telefony implicitně předpokládají, že se uživatel bude připojovat k Internetu přes veřejnou telefonní síť (a obsahují tudíž standardně telefonní modem, ev. jsou uzpůsobeny připojení přes ISDN), u set-top boxů se lze již dnes setkat s více možnými způsoby připojení. Již dnes jsou nabízeny set-top boxy, které se mohou připojit k Internetu třeba přes rozvody kabelové televize, nebo pomocí moderní technologie ADSL (a tudíž obsahují ADSL modem).

Co z toho vyplývá

Masovější nasazení internetových telefonů i set-top boxů, které lze očekávat, zřejmě nepřinese jen zvýšení počtu uživatelů Internetu jako takového. Zcela jistě přinese změnu poptávky po internetových službách, v důsledku specifických preferencí nových uživatelů. Zejména uživatelé set-top boxů, kteří se nejspíše budou rekrutovat z řad domácích uživatelů, zřejmě budou vyhledávat nejrůznější zdroje zábavy a her. Zábavné a herní WWW servery se tedy mohou těšit na novou klientelu, a to zase může rozproudit další dění v Internetu: větší návštěvnost bude znamenat větší "záběr" reklamy, tudíž i větší atraktivnost pro inzerenty, a tudíž i větší příjmy pro provozovatele příslušných serverů, kteří si budou moci dovolit poskytovat svým koncovým uživatelům další, dokonalejší a jistě i zajímavější a užitečnější služby. Nejspíše ale zůstane zachována zásada, že tyto služby budou pro koncové uživatel zadarmo, a budou "živy" z reklamy. Uživatelé, vstupující do Internetu z "nepočítačových" platforem (zejména pak uživatelé z domácností) nejspíše nebudou ochotni platit za poskytované služby (protože obecně nejsou ochotni platit příliš mnoho za Internet, resp. nemají možnost si něco takového dovolit). Přesto ale budou jistě existovat i výjimky - například placené služby různých erotických serverů možná zažijí další rozkvět. Bude jistě zajímavé sledovat, zda stejný rozkvět nezažijí například i on-line herny, kde se hraje o peníze (různá virtuální kasina, sázkové kanceláře apod., které se také již začínají objevovat).

Rozjede se konečně e-commerce?

Masový nástup nových uživatelů, přicházejících z "nepočítačových" platforem, by mohl přinést potřebný impuls pro rozvoj elektronického obchodování, a to zejména té jeho formy, která představuje přímý prodej koncovým odběratelům (zatímco dnes funguje spíše obchod typu business-to-business, kdy mezi sebou obchodují jednotlivé podnikatelské subjekty). Pro skutečný rozjezd obchodování typu business-customer je ale samozřejmě nutné nejprve dořešit možnosti jednoduchého, rychlého a bezpečného placení po Internetu. To nejspíše bude zahrnovat i použití různých platebních, kreditních, debetních či ještě jiných karet, a tak jsou některé set-top boxy a internetové telefony již dnes vybavovány snímači těchto karet - tak aby kupující mohl zaplatit tím, že vloží svou kreditní kartu do snímače, a o víc se nemusel starat.

Rozjezd elektronického obchodování by mohla ohrozit určitá konzervativnost nových uživatelů, či spíše jejich nedůvěra k něčemu, co je pro ně zcela nové a dosud nepříliš známé (a co dost pravděpodobně budou považovat za nepříliš bezpečné). Dalším negativním faktorem by mohl být malý objem disponibilních finančních prostředků, které noví uživatelé budou ochotni utratit. Na druhé straně by se ale právě toto mohlo stát i nesmírně pozitivním momentem - jestliže noví uživatelé, zejména z domácností, budou příslovečně "obracet každou korunu v ruce", pak pro ně jistě bude atraktivní to, že ceny při on-line nákupech mohou být nižší než při klasické formě prodeje (proto, že prodejce má při on-line prodeji menší náklady).

V každém případě ale teprve budoucnost ukáže, jaké konkrétní důsledky bude na celý Internet a jeho fungování mít příchod internetových telefonů a set-top boxů.