Dojmy z letošního Comnetu - I.
Letošní ComNet byl již šestým v pořadí, a po několikaletém působení v Kongresovém paláci se znovu vrátil na pražské Výstaviště, kde původně začínal. Také jeho obsah se ale jakoby začal vracet zpátky ke kořenům - do popředí se výrazně posunuly všeobecné otázky komunikací a spojů, zatímco fenomén Internetu jakoby ustoupil do pozadí.
Den před zahájením samotného Comnetu se rozjela jedna ze dvou jeho doprovodných konferencí, s názvem Business na Internetu. Také ona však byla hodně orientována na všeobecnou problematiku komunikací. Stává se již pomalu tradicí, že tuto doprovodnou akci zahajuje ředitel Českého telekomunikačního úřadu pan David Stádník. Je to dobré už jen proto, že naše odborná veřejnost tak má vzácnou příležitost komunikovat s představiteli tohoto důležitého orgánu. Letos však pan Stádník neměl pro účastníky konference žádné zásadnější oznámení, protože těsně před volbami se žádná významná novinka nepřipravuje. Tak mohlo zůstat pouze u úvah a spekulací, například nad přípravou nového telekomunikačního zákona, který je již vypracován v podobě věcného záměru, a v době konání konference čekal na úřadu vlády, se souhlasným stanoviskem legislativní rady, až jej projedná vláda. Jak se ale k novému návrhu veledůležitého telekomunikačního zákona postaví nová vláda, ukáže teprve čas, a hlavně výsledek předčasných parlamentních voleb.Je internetová telefonie legální?
Zajímavým tématem, který se na zmíněné konferenci diskutoval, byla Internetová telefonie, neboli možnost telefonování po veřejném Internetu, na libovolnou vzdálenost a za místní hovorné. Ještě před konáním Comnetu, na jiné konferenci jménem Telespoj, se představitel ČTÚ vyjádřil v tom smyslu, že podle názoru Českého telekomunikačního úřadu Internetová telefonie porušuje exkluzivitu SPT Telecom na veřejné telefonní služby. Přímo na doprovodné konferenci Business na Internetu byl pan Stádník mnohem diplomatičtější - na explicitní otázku kolem názoru ČTU na legálnost internetové telefonie odpověděl v tom smyslu, že ČTU tento problém teprve studuje, a ještě k němu nemá vyhraněné stanovisko. Citoval také svůj rozhovor s čelními představiteli SPT Telecom, kteří se necítí internetovou telefonií ani tzv. callbacky nijak ohroženi. To vcelku koresponduje se stanivskem, kteríé o den později, na druhém dni doprovodné konference zaujal pan Michal Čupa, viceprezident STP Telecom pro síť a služby s přidanou hodnotou. Nesnažil se internetovou telefonii jakkoli bagatelizovat či shodit ze stolu poukazem na to, že by měla být nelegální - konstatoval, že jde o reálnou možnost, která je mezi uživateli Internetu oblíbena zejména kvůli své nízké ceně. Jedním dechem ale dodal, že podle názoru SPT Telecom tato cenová atraktivnost telefonování po Internetu bude mizet. Důvodem prý bude rebalancování tarifů - dosud prý část výnosů z dálkových hovorů jde na subvencování hovorů místních, které jsou ztrátové. Rebalanování, či spíše narovnání tarifů, by mělo vést k postupnému odstranění tohoto křížového financování jedné skupiny tarifů ze skupiny druhé. V praxi by tedy (podle představ STP Telecom) docházet k růstu paušálních poplatků za samotnou existenci telefonní stanice a také tarifů za jednotlivé časové impulsy místního hovorného. Řečeno slovy prostými a na rovinu, místní hovorné bude zdražovat, zatímco meziměstské a mezistátní hovorné bude zlevňovat. Tím skutečně bude klesat atraktivnost internetové telefonie, která vyplývá z rozdílu obou těchto tarifů.
Na kolik by při úplném rebalancování tarifů (při úplném odstranění křížového financování) mělo místní hovorné stoupnout, představitelé SPT Telecom neřekli. Ještě další den se ale konala jedna zajímavá tisková konference, na které kvalifikovaný odhad zazněl. Šlo o tiskovku společnosti FPD Telecom, což je jednou ze šesti firem, kterým byla udělena licence na provozování alternativních místních sítí. Představitelé FPD hovořili o tom, že podle kalkulace SPT vychází jednorázové náklady na připojení jednoho účastníka na 40 000,- Kč, a že měsíční paušál na jednu přípojku by měl činit 400,- Kč (místo dnešních 100,- Kč, aby se tato přípojka stala tzv. samonosnou, neboli sama uhradila své náklady). Při takovémto paušálu by pak podle jejich odhadů měly tarify za jednotlivé impulzy stoupnout jen asi o 20 procent, aby celé místní hovorné nemuselo být křížově financováno z jiných zdrojů. Sami představitelé FPD Telecom však hovořili i o tom, že se jim podařilo snížit jednorázové náklady na připojení jednotlivého účastníka na polovinu, tj. na 20 000. Pak by i kalkulace "samonosného" paušálu a časových tarifů za provoz zřejmě měla vypadat jinak.
SPT má první konkurenci v místních sítích
Když v roce 1994 naše vláda rozhodovala o dalším vývoji našich telekomunikací, a mimo jiné přisoudila exkluzivitu SPT Telecom na veřejné telefonní služby, přeci jen připustila jistý zárodek konkurence v místních sítích - byť v takovém rozsahu, že jde mluvit spíše o akademickém experimentu než o reálné konkurenci. Konkrétně jde o 16 místních oblastí, ve kterých bude připuštěn alternativní telefonní operátor k dosud monopolnímu STP Telecom, a o dva pilotní projekty ve vymezených částech Prahy a Liberce. Licence na provozování veřejných telefonních služeb ve zmíněných 16 lokalitách byly uděleny celkem 6 firmám (z nichž jedna firma udělenou licenci zase vrátila), ale dosud se žádnému držiteli licence nepodařilo zahájit faktické poskytování telefonní služeb. To však platilo jen do začátku června, neboť v té době začal nabízet své služby v oblasti místní telefonie první alternativní operátor, společnost Telecom 21, a to ve Voticích (přičemž licenci na provozování telefonních služeb vlastní i pro Sedlčany, Horšovský Týn a Moravské Budějovice). Na Comnetu se společnost Telecom 21 prezentovala společně se společností FactCom, která je také držitelem licence na provozování místních telefonních služeb, a to v lokalitách Česká Lípa, Nový Bor a Frýdlant. Obě tyto společnosti přitom spojuje ještě něco jiného, než jen vlastnictví licence od ČTU - obě jsou spojeny přes společného vlastníka, kterým je společnost RANN International Corp. Ta se majetkově podílí na společnosti Telecom 21, zatímco FastCom je plně vlastněn dceřinnou společností RANN International, firmou RANN Globalnet a.s.. Oba operátory však zřejmě bude spojovati technické řešení - v diskusi na společném stánku obou místních operátorů jsem si mohl prohlédnout jak bezdrátovou technologii, kterou hodlají používat (resp. již používají) pro připojování jednotlivých účastníků, a vyslechl si informaci o tom, že všechny místní sítě těchto dvou operátorů by měly využívat služby velké telefonní ústředny, umístěné právě ve Voticích.
Pokud jde o tarify alternativních operátorů, k dispozici již byl i ceník Telecom 21 pro místní síť ve Voticích: za zřízení přípojky je účtováno 3300,- Kč (zatímco SPT si od 1.4. účtuje 3500,-). Měsíční paušál za existenci účastnické přípojky je 95,- Kč (u SPT 100,- Kč), a za jeden impulz si Telecom 21 účtuje 2,30 - tedy ceny sice o něco nižší než u dosud monopolního SPT telecom, ale na druhé straně zase ne o moc. Inu, konkurence se teprve rodí, a to nejspíše v silných porodních bolestech - na letáku, který společnost Telecom 21 rozdávala, se mluví o tom, že "po více než ročním jednání s SPT Telecom se podařilo v únoru 1998 uzavřít smlouvu o vzájemném propojení ....".