Výhody monopolu, nebo svobodu podnikání? SPT Telecom chce oboje!

Pro podnikání v oblasti telekomunikací, a nejspíše i v jiných odvětvích, existují dva principiálně odlišné přístupy - buďto se trh liberalizuje a vytvoří se podmínky pro volnou soutěž nejrůznějších podnikatelských subjektů, nebo se trh uměle uzavře a právo podnikat se udělí jedinému subjektu (který tím získá exkluzivitu, neboli monopol). Obě dvě varianty mají svá specifika: například při plně liberalizovaném trhu mohou jednotlivé subjekty hrát "se skrytými kartami" - svou cenovou politiku, své podnikatelské záměry atd. si určují samy, a ze své činnosti nemusí nikomu skládat účty (resp. pouze svým vlastníkům, ale nikoli veřejnosti). Stejně tak proti své konkurenci musí bojovat samy, kvalitou svých služeb, jejich cenou atd.

Naproti tomu v případě monopolního řešení musí držitel monopolu hrát s otevřenými kartami - nemůže si určovat ceny jak by sám chtěl, musí zdůvodňovat své hospodaření, musí plnit ukazatele které mu byly uloženy při získání monopolu atd.. Musí tedy hrát s otevřenými kartami, a respektovat dohled toho, kdo mu monopol udělil. Na druhou stranu se nemusí zabývat bojem s konkurencí, a nemusí tudíž striktně dbát na svou vlastní rentabilitu, jako to naopak musí dělat subjekty působící v konkurenčním prostředí plně liberalizovaného trhu.

Když se v roce 1994 naše vláda rozhodovala mezi oběma přístupy právě v oblasti telekomunikací, zvolila monopolní variantu - jakkoli je dnes již nad slunce jasné, že to bylo rozhodnutí veskrze chybné, je nesmírně obtížné jej nyní zvrátit. Dokonce se ukazuje, že vzhledem ke konkrétnímu způsobu "rozdání karet" (neboli ke konkrétním podmínkám a smluvním závazkům, které byly učiněny vůči strategickému partnerovi SPT Telecom), je nesmírně těžké udržet i stávající monopolní variantu rozvoje v takové podobě, aby se nezvrhla doslova ve zlý sen. Poslední kroky SPT Telecom totiž naznačují, že se před blížícím koncem svého monopolu (stanoveným na konec roku 2001) snaží chovat podle obou základních přístupů současně, a důsledně využít předností obou z nich - ovšem pouze ku prospěchu svému, a ne ku prospěchu rozvoje komunikací v této zemi.

Jak jinak lze vysvětlit skutečnost , že Telecom si prosadil výrazné zvýšení tarifů, za situace kdy vykazuje velmi vysoké zisky a hodlá výrazně snížit své investice! Velmi nešťastný, ale svým způsobem příznačný byl i způsob, jakým Telecom své kroky sdělil veřejnosti: v jeden den oznámil zvýšení tarifů, a hned druhý den se pochlubil svými báječnými ekonomickými výsledky. Třetí den pak vyšlo najevo, že Telecom beze zbytku využil svého monopolního postavení a povolal stát k tomu, aby z něj setřásl jedinou faktickou konkurenci, která měla šanci mu alespoň nějakým způsobem šlapat na paty: svým podnětem přiměl Český telekomunikační úřad vyslovit zákaz služby Paegas Internet Call, mimochodem na nedávném Invexu oceněné Krišťálovým diskem.

Zde tedy Telecom nebojoval s konkurencí kvalitou a cenou svých služeb, ale pomocí zbraní které dostal do vínku se svým monopolem. Při prosazení svých vlastních požadavků na zvýšení tarifů se však Telecom zachoval podle pravidel a zvyků volné soutěže, a začal hrát se skrytými kartami - veřejnosti pouze oznámil výsledné změny svých tarifů, a zdůvodnil je pouze v deklaratorní rovině, stylem "musí to tak být". Veřejnosti, a to ani její odborné části, nepředložil žádnou analýzu či jiné zdůvodnění nezbytnosti svých kroků. Navíc použil jeden velmi nefér trik - prohlásil, že průměrné zdražení místních hovorů vychází na 25 procent, ale neprozradil nic z o způsobu, jakým k tomuto výsledku došel. Když tento postup nepřímo naznačilo Ministerstvo financí v jedné ze svých tiskových zpráv, ukázalo se že tento výpočet vychází ze statistického rozložení místních hovorů podle délky - ale toto rozložení nebylo nikdy zveřejněno, a bez něj není možné si správnost výpočtu ověřit. Navíc je tento výpočet zavádějící, protože nevypovídá o tom, o kolik více reálných peněz by lidé měli přesypat ze své kapsy do kasičky Telecomu za stejné služby jako dnes. Jelikož oficiální statistická data od Telecomu nejsou k dispozici, lze vycházet jen z dílčích a neoficiálních odhadů, které byly zveřejněny na Internetu. Podle nich vychází, že deklarované průměrné zdražení ve skutečnosti odpovídá faktickému zvýšení výnosů SPT Telecom o 32 procenta! Přitom různé skupiny uživatelů veřejné telefonní sítě se na tomto průměrném zvýšení výnosů budou podílet odlišně - ti, kteří volají jen velmi krátce a jejich hovory jsou kratší než 2 minuty, zaplatí jen o 8,3% více. Naproti tomu ti, kteří volají déle, zaplatí mnohem více. Uživatelé Internetu, kteří se k Internetu připojují pomocí veřejné telefonní sítě (a jejich "hovory" jsou typicky mnohaminutové) si naopak mohou snadno spočítat, a to bez potřeby jakýchkoli statistik, že do kasičky Telecomu nasypou za stejné služby o 62,5 procenta více! Lze se divit, že se právě uživatelé Internetu vzbouřili?