Bojujte proti spammingu!

Moderní způsoby elektronické komunikace, zejména elektronická pošta a síťové noviny (news) v dnešním Internetu, nabízí velmi efektivní možnosti přenosu a distribuce zpráv. Lze je využít pro mnoho užitečných věcí, ale stejně tak je bohužel možné je i zneužít - nejzákeřnější formou zneužití je pak tzv. spamming.

Historicky nejstarší formou spammingu je hromadné rozesílání "nepatřičných" příspěvků do diskusních skupin síťových novin (newsgroup) v rámci sítě USENET - "nepatřičných" v tom smyslu, že se netýkají meritu věci (tématu diskuse v příslušné diskusní skupině), a nemají za cíl přispět k tomu, co si ostatní účastníci diskuse od své účasti v ní slibují. Typickými příklady bývají řetězové dopisy, výzvy k účasti v různých pyramidových hrách, návody na rychlé zbohatnutí, nabídky pololegálních či zcela nelegálních služeb, nabídky erotických telefonů a podobné záležitosti.

Zneužití elektronické pošty pro spamming

Novější formou spammingu je zneužití distribučních možností elektronické pošty ke stejnému účelu - tedy k tomu, aby se určitá zpráva dostala k mnoha a mnoha příjemcům. Nemusí přitom jít jen o naivní až hloupé záležitosti typu řetězových dopisů, ale může se jednat i o reklamní nabídky seriózních produktů. Důležité a charakteristické přitom je, že se tak děje bez jakékoli iniciativy na straně těchto příjemců - oni dostávají zmíněné zprávy bez toho, že by k tomu dali nějaký přímý či nepřímý podnět (tedy bez toho, že by kdy dali najevo, že si přejí takovéto zprávy dostávat). Je to dosti podobná situace k tomu, co bohužel známe i z běžného života a běžní listovní pošty - také naše poštovní schránky jsou dnes stále častěji zaplavovány nevyžádanými reklamními zásilkami. Elektronický spamming má ale jednu nesmírně důležitou odlišnost od takovéhoto rozesílání běžnou listovní poštou - v té platí veškeré náklady iniciátor kampaně (tedy tisk reklamních letáků, balné, poštovní atd.), zatímco příjemce nevyžádané zásilky se na těchto nákladech nepodílí - může se cítit obtěžován, může zásilku jednoduše zahodit do koše či odnést do sběru, ale nevzniká mu žádná přímá či nepřímá finanční újma.

Za spamming platí hlavně jeho oběti!

V případě elektronického spammingu je tomu jinak - zde část nákladů na rozesílání nevyžádaných zásilek nese i jejich příjemce. Například uživatel, který je připojen k Internetu komutovaně, neboli po modemu, a za své připojení platí časově závislý tarif, si to může spočítat velmi snadno: předpokládáme-li pracovní dobu (tj. jeden telefonní impuls za 2,25 Kč za tři minuty), a časový tarif 1,- Kč za každou minutu strávenou v Internetu, pak za tříminutovou práci s el. poštou zaplatí 5,25 Kč, při překročení tří minut se již dostává přes hranici 8 korun atd. Přitom třeba jen jednostránkový nabídkový list, úhledně naformátovaný v MS Wordu a obsahující několik málo obrázků, může mít velikost i několika stovek kilobytů, a jeho "stažení" po modemu může trvat třeba i dlouhé desítky minut - příjem takovéto nevyžádané zásilky pak může přijít příjemce na nemalé peníze, navíc reálné peníze které musí zaplatit sám ze své vlastní kapsy.

U jiných způsobů připojení k Internetu mohou být náklady příjemce znatelně nižší, ale důležité je, že nikdy nejsou nulové. Z toho pak lze učinit následující závěr: spamming, neboli hromadné rozesílání nevyžádaných zásilek, je o tom jak přenést významnou část nákladů na marketingové kampaně na někoho jiného - na příjemce, resp. adresáty, kteří tak z vlastní kapsy musí spolufinancovat aktivity někoho jiného. Přitom takové aktivity, které si většinou ani nepřejí, s nimiž nesouhlasí, a ani je nijak neiniciovali. Lze se potom divit, že elektronický spamming je tak žádaný v neseriózní část komerčního světa, která by jinak neměla dostatek financí na řádnou a korektní publicitu svých výrobků, služeb či jiných nabídek? A lze se na druhé straně divit uživatelům Internetu i internetovým providerům, že tak ostře reagují na spamming, který jim doslova tahá peníze z jejich kapes?

Další nebezpečí spammingu

Přenos nákladů na stranu příjemce bohužel není zdaleka jediným negativem spammingu. Vedle všeobecného obtěžování a znechucení slušných lidí totiž hromadné rozesílání nevyžádaných zásilek odčerpává drahé a vzácné zdroje, které mohou jinde chybět - například kvůli tomu, že přenosová síť bude zahlcena přenášením zbytečností, nebude již mít kapacitu na přenos skutečně důležitých zpráv. Nebo může snadno dojít i k tomu, že poštovní schránka konkrétního příjemce bude zcela zaplněna nevyžádanými zbytečnostmi, a jelikož bude mít omezenou kapacitu (jak je často zvykem), už nebude schopna přijmout skutečně důležitou zprávu. Tímto způsobem pak mohou příjemci vzniknout i mnohem větší škody.
Příště si povíme o možnostech, jak se spammingu bránit.

Komplexní řešení pro spamming, aneb: Marketingová bomba firmy MRP Informatics

Bezprostředně před začátkem letošního Invexu firma MRP Informatics ze Slušovic rozeslala na mnoho tuzemských emailových adres nabídku svého nového produktu - poštovního robota, který automaticky rozesílá elektronickou poštu, a k němu databázi cca 30 000 tuzemských emailových adres (samozřejmě s nabídkou navštívit stánek firmy přímo na Invexu). Tedy vlastně komplexní řešení pro spamming, okamžitě připravené k použití. Například v mé poštovní přihrádce přistála tato zpráva celkem pětkrát, jednou z jedné elektronické konference a čtyřikrát přes různé poštovní aliasy, které používám. Jednalo se tedy o zajímavou variantu "spammingu na druhou" - prostřednictvím hromadného rozeslání nevyžádané zprávy (spammingu) bylo široké odborné veřejnosti inzerován hotový produkt pro spamming, a tím vlastně i propagována samotná myšlenka spammingu.

Neváhal jsem, a hned první den na Invexu navštívil stánek zmíněné firmy MRP Informatics - zde jsem zjistil, že jejich komplexní řešení pro spamming je nabízeno pod výmluvným heslem "Marketingová bomba na Internetu". Obdržel jsem také prospekty s cenovou kalkulací, dokládající jak je elektronický spamming ekonomicky výhodný - samozřejmě bez jakéhokoli náznaku, že pouze pro spammera, a bez náznaku toho, jaké náklady má na straně svých obětí. Když jsem se přítomného zástupce firmy dotázal na etičnost jejich nabídky a celkového přístupu, dostal jsem jednoznačnou odpověď: není to protizákonné, a co že je nějaká etika?

Zcela jistě jsem nebyl jediným, kdo si přímo na Invexu firmě MRP stěžoval. Svůj názor na jejich přístup nepochybně vyjádřila různými způsoby i celá řada dalších lidí, a celkový tlak internetové veřejnosti přiměl vedení firmy, aby týden po skončení Invexu rozeslalo omluvný dopis (rozeslalo jej ale pouze tuzemským providerům, s prosbou aby oni provedli masové rozeslání svým klientům. Plné znění lze nalézt např. na adrese http://pes.eunet.cz/97/44/0044ar07.htm). Obsahem omluvného dopisu však nebyla jen samotná omluva za jednorázové obtěžování, ale především oznámení veřejnosti, jak a kde sdělit firmě MRP, že si někdo nepřeje aby se jeho emailová adresa vyskytovala v jejich databázi. To je jistě velkým úspěchem tlaku, který veřejnost na firmu MRP vyvinula. Její oznámení však lze interpretovat i jinými způsoby, například takto: budeme vaše emailové adresy nadále zařazovat do naší databáze bez toho, že by jste nás k tomu jakkoli vyzvali, zmocnili či jinak své zařazení iniciovali. Teprve následně, pokud s tím někdo nebude souhlasit, dáme mu možnost se nechat z naší databáze vyřadit.