NIX.CZ začíná přinášet ovoce

Datum 4.2.1997 se zapíše zlatým písmem do dějin českého Internetu - právě ten den začalo fungovat první vzájemné propojení tuzemských poskytovatelů (tzv. peering), realizované na platformě NIX-u.

O potřebě tzv. peeringu mezi tuzemskými internetovými providery již bylo napsáno opravdu mnoho a mnoho, nejen na stránkách CHIPweek-u. Snad tedy netřeba podrobněji rozvádět, že jde o odstranění nežádoucího stavu, kdy provoz pocházející od zákazníka jednoho tuzemského poskytovatele musí ke svému cíli v síti jiného tuzemského poskytovatele cestovat přes zahraničí, přes četná „úzká hrdla" (a tudíž i s obvykle velkým zpožděním), a po nesmírně drahých linkách vedoucích do zahraničí.

Peering, jako vzájemné propojení sítí jednotlivých poskytovatelů, umožňuje aby „domácí provoz" zůstával skutečně „doma", aby tudíž mohl být rychlejší, spolehlivější, a v neposlední řadě i lacinější. V dřívějších dobách, když i u nás byl Internet především akademickou záležitostí, bylo poskytovatelů relativně málo, a jejich propojení nebylo příliš velkým oříškem - oba naši nejstarší poskytovatelé, CESNET a EUNET (dříve Internet CZ, ještě dříve CONET) již jsou „z-peerováni" hodně dlouho (jejich sítě jsou díky fyzické blízkosti propojeny na úrovni LAN, rychlostí klasického Ethernetu). Když se pak Internet i u nás skutečně otevřel komerčnímu světu a komerčnímu využití, a na scéně se objevilo několik dalších nových poskytovatelů připojení, situace se zkomplikovala. Pomineme-li subjekty, které pouze dále „rozváděly" konektivitu někoho jiného, měl každý nový poskytovatel svou vlastní přípojku do zahraničí, a s ostatními poskytovateli byl propojen až v tomto „zahraničí" - což v praxi znamenalo, že provoz mezi nimi procházel nejčastěji až přes USA, přes jádro Internetu. Dopláceli na to jak tuzemští uživatelé (tragicky pomalými odezvami od tuzemských zdrojů v sítích jiných poskytovatelů), tak i samotní poskytovatelé - protože většina provozu generovaného jejich zákazníky procházela přes jejich přípojku směřující do zahraničí, která je tím co stojí (na nákladech) zdaleka nejvíce. I samotní poskytovatelé připojení proto časem došli k poznání, že peering je v jejich vlastním bytostném zájmu.

Nalezení vzájemného konsensu a společné dohody mezi samostatnými subjekty, které fungují plně na komerčním principu a vzájemně si konkurují, není v žádném oboru podnikání triviální záležitostí, a nejinak je tomu i v oblasti poskytování přístupu k Internetu. Zde je například nutné sladit zájmy malých a velkých poskytovatelů, kteří se liší nejen počtem svých zákazníků, ale zejména tím co zajímavého mohou nabídnout uživatelům - zákazníkům svým i zákazníkům jiného poskytovatele - a vyřešit věci na principu oboustranné výhodnosti, bez toho aby se některá ze stran cítila znevýhodněna. Peering proto vždy byl a zřejmě navždy zůstane dvoustrannou záležitostí, a nikoli záležitostí kolektivní. Pro vzájemné propojení libovolné dvojice poskytovatelů je nutná jejich vzájemná vůle, dovedená do formy bilaterální dohody (která specifikuje přesná pravidla, za kterých dvojice poskytovatelů propojuje své sítě a vyměňuje si vzájemný provoz). Kolektivní může být pouze platforma resp. rámec, usnadňující uzavírání bilaterálních dohod a usnadňující i jejich konkrétní technické naplnění. A právě to je princip, na kterém bylo založeno zájmové sdružení právnických osob jménem NIX (Neutral Internet eXchange).

Obr. 1.: Domovská stránka NIX.CZ

Sdružení NIX.CZ bylo formálně založeno podpisem své zakladatelské smlouvy dne 30. srpna 1996, se statutem „zájmového sdružení právnických osob - odsud poněkud netradiční přídomek NIX.CZ z.s.p.o.). Zakládací smlouvu podepsalo, a zakládacími členy se tak stalo sedm subjektů (v abecedním pořadí): CESNET z.s.p.o, Czech On Line, a.s., Datac s.r.o., GTS CzechCom s.r.o., IBM ČR a.s., Internet CZ s.r.o. a PVT a.s. Na přípravách založení NIX-u se přitom podílel i osmý subjekt, SPT Telecom, který ale zmíněného 30. srpna zakladatelskou smlouvu nepodepsal, a zakládajícím členem se tudíž nestal. Základní myšlenkou a posláním NIX-u přitom je vytvořit společnou platformu pro uzavírání dvoustranných dohod o vzájemném peeringu, a zajistit technické řešení které peering umožní realizovat co nejefektivněji a nejsnadněji - samotné členství NIXu ještě nezakládá ani právo, ani povinnost peeringu kohokoli s kýmkoli.

Prvním věcným krokem nově vzniklého sdružení bylo nalezení vhodných prostor, ve kterých by mohlo docházet k faktickému peeringu, neboli k vlastnímu přestupu dat ze sítě jednoho poskytovatele do sítě druhého poskytovatele. Myšlenka, inspirovaná zřejmě existencí podobného řešení ve Velké Británii, byla taková, že ve společných prostorách na neutrální půdě se zřídí jeden lokální síťový segment, fungující jako křižovatka - každý účastník sdružení bude mít právo (díky svému členství v NIXu) připojit k tomuto společnému segmentu „výhonek" své sítě zakončený nezbytným směrovačem. Pokud se pak dohodne (na individuální bázi) s jiným poskytovatelem, který má do společného segmentu také přístup, mohou si přes tento segment začít vyměňovat provoz. Jak lze jistě snadno nahlédnout, takovéto řešení po technické stránce umožňuje výměnu dat stylem „každý s každým", a to pouhou změnou konfigurace příslušných směrovačů - takže pak již záleží jen na vzájemné dohodě, kdo s kým skutečně bude „peerovat".

Společné prostory se sdružení podařilo najít na půdě Českých Radiokomunikací (které se podle vlastního prohlášení nehodlají ani do budoucna samy stát poskytovatelem připojení k Internetu), konkrétně v desátém patře televizního vysílače Praha - město. Podle schváleného provozního řádu sdružení má každý účastník právo přivést si do této lokality až dva datové spoje, každý o přenosové rychlosti maximálně 2 Mbps (celkově tedy 4 Mbps). Tyto datové spoje, zakončené nezbytnými směrovači, pak budou ústit do společného segmentu, kterým je klasický desetimegabitový Ethernet. Tím tedy v praxi prochází veškerý agregovaný provoz, který si mezi sebou mohou vyměňovat jednotliví poskytovatelé.

Společné prostory na Žižkovském vysílači byly smluvně pronajaty již k 1. říjnu loňského roku. Díky tomu pak bylo možné začít i se zřizováním spojů, vedoucích ze sítí jednotlivých poskytovatelů do těchto společných prostor. Pět členů sdružení se přitom rozhodlo pro mikrovlnné spojení (Czech On Line, Datac, GTS, IBM a PVT), a dva se rozhodli pro klasické pevné okruhy telefonního typu (CESNET a Internet CZ). V praxi se jako rychlejší ukázalo zřizování mikrovlnných spojů, a jako první měl svou přípojku do společných prostor zřízenu Datac (10. ledna 1997). V úterý 4.2. pak přibyly další dvě přípojky, opět mikrovlnné, a to od společností PVT a GTS - no a jelikož formální dohody mezi těmito třemi subjekty (Datac, GTS a PVT) již byly uzavřeny dříve, mohl být peering mezi nimi fakticky spuštěn ještě téhož dne, tj. zmíněného 4. února 1997.

Obr. 1.: Peeringová matice

Podle informací, které dne 7.2. zazněly na tiskové konference konané ke zmíněné události, mělo by ještě v únoru následovat připojení IBM do zmíněných prostor a rozjezd jejich peeringu s ostatními poskytovateli, kteří ve společných prostorách již své přípojky mají. Na můj explicitní dotaz o perspektivě peeringu s ostatními členy sdružení, zejména CESNETem a EUNETem, jsem byl ubezpečen že příslušná bilaterální jednání probíhají a jsou „na dobré cestě", a že vše je nyní spíše technickou otázkou (kdy se podaří zřídit objednané pevné okruhy pro připojení těchto dvou poskytovatelů do společných prostor NIX-u).

Sdružení NIX.CZ dnes již také provozuje svůj vlastní WWW server, jehož domovskou stránku vidíte na prvním obrázku. Publikovány jsou na tomto místě i některé další zajímavé informace, například provozní řád sdružení. Najdete zde i přehlednou tabulku (viz druhý obrázek), ze které je patrné kdo mezi sebou již provozuje peering a kdo ještě ne. Důležité ale je, že tato tabulka se týká pouze členů sdružení NIX, takže zde není uvedena například firma LUKO a její síť Czech-Net, která v druhé polovině ledna oznámila své propojení (peering) se sítěmi CESNETu a GTS. To jen dokazuje, že členství v NIXu nejen nezakládá právo peeringu kohokoli s kýmkoli, ale není dokonce ani nutnou podmínkou k úspěšnému peeringu. Vstup do sdružení NIX je přitom samozřejmě otevřen i dalším poskytovatelům (s vlastní přípojkou do zahraničí). Vedle technických podmínek (jako existence vlastního autonomního systému, registrace u RIPE atd.) je podle stanov sdružení NIX k přijetí nového člena zapotřebí souhlas nejméně dvou třetin stávajících členů, což za dnešního počtu sedmi členů znamená souhlasné stanovisko alespoň pěti z nich.