Paradigm

Jedním z často frekventovaných termínů na letošním CeBIT-u bylo slůvko „paradigm" - bylo jej slyšet opravdu často a v mnoha různých souvislostech. Mnohdy se dokonce jednalo o celá slovní spojení jako „paradigm shift" či „paradigm change", které měly náležitě zdůraznit že něco stávajícího odchází, přestává být platné, a na jeho místo nastupuje něco nového. Ale co vlastně odchází, a co nastupuje? Co se skrývá pod učeně znějícím hávem termínu „paradigm"?

Dovolím si zde malý pokus o vlastní definici: „paradigm" (česky také „paradigma") je způsob, jakým se lidé dívají na určitou oblast,. Nebo také způsob myšlení, týkající se určité konkrétní oblasti, či ucelená představa o tom, jak by určité věci měly fungovat a jak by se měly řešit. „Paradigm" tak má dosti společného s tím, co se v praxi označuje jako „světový názor" - jen nemá tak široký záběr, a týká se většinou jen určité úzce vymezené oblasti. Ukažme si to na několika příkladech.

Představme si první osobní počítače s MS DOSem, notoricky známým svou příkazovou řádkou. Tento operační systém také vytvářel určité konvence, určitý způsob myšlení svých uživatelů a představu o tom, jak by věci měly fungovat. Uživatelé operačního systému MS DOS pracovali s počítačem tak, že mu zadávali příkazy, které zapisovali na jeho příkazové řádce, MS DOS si je pak přebíral a prováděl. Budoucnost a směry dalšího rozvoje pak tito uživatelé viděli v přidávání nových a výkonnějších příkazů. To bylo jedno možné „paradigma".

Alternativní přístup (alternativní „paradigma") zavedly počítače Macintosh se svým grafickým uživatelským rozhraním, ve kterém žádné příkazy ani neexistovaly. Jestliže uživatel MS DOSu dosáhnul například smazání určitého objektu (typicky souboru) tak, že na příkazové řádce zadal příslušný příkaz i se všemi potřebnými parametry, uživatel počítače Macintosh postupoval úplně jinak - uchopil ikonu reprezentující dotyčný objekt myší, přetáhnul ji nad odpadkový koš a tam pustil. Dnes toto zcela odlišné „paradigma" počítačů Macintosh převzaly i MS Windows, a tak každý, kdo přechází ze starého MS DOSu na MS Windows, zažívá na vlastní kůži to, co bývá označováno jako „paradigm shift" (změna paradigmatu). Náhle musí zahodit staré a zažité konvence, starý způsob myšlení a způsob provádění rozličných akcí, a přizpůsobit se nové filosofii, novým postupům a novému způsobu provádění různých akcí.

Dalším typickým příkladem toho, co je označováno jako „paradigm", je představa o tom jak mají být koncipovány a jak mají fungovat jednotlivé aplikace - tedy tzv. computing paradigm. Jednou konkrétní představou je řešení typu klient/server, reprezentující jedno možné paradigma, spočívající v oddělení funkcí poskytovatele služby a jejího „spotřebitele" (zatímco alternativami jsou řešení ve formě monolitických aplikací, aplikací typu host/terminál apod.). Zde, v obecném případě „computing paradigm", je asi na místě překládat toto slovní spojení jako „výpočetní model", a hovořit například o výpočetním modelu klient/server.

Výraznou změnu paradigmatu (paradigm shift) pak v současném počítačovém světě vyvolává i všeobecný nástup Internetu a počítačových sítí obecně. Jestliže až dosud lidé uvažovali v kategoriích „místní" a „vzdálený", dnes se rozdíly v geografickém umístění začínají úplně ztrácet, a to vyvolává dalekosáhlé změny ve způsobu myšlení lidí, ve způsobu jejich práce apod. Například tzv. telecommuting umožňuje, aby lidé již necestovali za svou prací, ale mohli ji vykonávat doma. Díky videokonferencím již lidé nemusí jezdit na daleké služební cesty, a díky různým formám groupwaru a tzv. kolaborativních aplikací dnes mohou nad společným úkolem současně pracovat například i lidé, kteří se nikdy fyzicky nepotkali. O tom, jak se díky počítačovým sítím mění přístup lidí k informacím a způsob práce s nimi, snad také není třeba dlouho mluvit.

Zřejmě největší „paradigm shift" pak slibuje vyvolat dnes tolik propagovaná koncepce tzv. network-centric computing. Ta boří dosavadní představu o tom, že síť má být jen hloupý přenosový prostředek, zatímco chytré, výkonné a plně vybavené mají být její koncové uzly. Network-centric computing naopak předpokládá, že síť se stane „chytrou a vybavenou", zatímco její uzly budou moci být jednoduché a laciné, protože vše co potřebují a samy nemají budou čerpat právě ze sítě. To představuje skutečnou revoluci v dosavadní koncepci celého počítačového světa, jehož hlavní obyvatelé (počítače PC) by podle této nové koncepce měli být vytlačeni nově příchozími síťovými počítači (počítači NC, Network Computer).