Zatmění v Internetu

Na dnešní díl Toulek jsem plánoval podrobnější seznámení s další vyhledávací službou, konkrétně se službou Yahoo. Mezitím se ale v Internetu odehrály věci, kvůli kterým jsem se rozhodl přerušit dosavadní kontinuitu, a seznámit vás s jedním nevšedním úkazem - zatměním v Internetu. Nejde přitom o žádné zatmění slunce, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde o reakci na zatemnění rozumu, přesněji na snahy řešit vážný a reálně existující problém velmi nešťastným způsobem, který napáchá více škody než užitku.

O podstatě celého problému se můžete dočíst na jiném místě (zde), a proto jen stručně: jde o reakci na skutečnost, že ve čtvrtek 8. února americký prezident Bill Clinton podepsal zákon „Telecommunications Act of the 1996", jehož součástí jsou i tolik kontroverzní partie o „decentnosti" (příslušné pasáže jsou označovány jako tzv. Communications Decency Act).

Podpis zákona byl slavnostním aktem, jehož průběh byl údajně živě přenášen po Internetu do celého světa. Symbolický byl prý i vlastní způsob podpisu: prezident Clinton měl při podpisové ceremonii použít stejné pero, kterým v roce 1956 tehdejší prezident Eisenhower podepsal zákon „Federal Aid Highway Act of 1956". Tento zákon umožnil vybudování celé husté dálniční sítě v USA, a jeho autorem byl senátor Albert Gore starší, otec dnešního viceprezidenta Al Gora. Originál nyní přijímaného zákona, položený na snímacím tabletu, ale měl pan prezident Clinton podepsat speciálním elektronickým perem, a digitální tablet měl jeho podpis sejmout a vyslat do celého „kyberprostoru". Kolik symboliky u zákona, o kterém se mnozí domnívají, že bude znament konec Internetu a jemu podobných sítí!

Samotnou podpisovou ceremonii vám nemohu přiblížit, ale snad přijmete zavděk alespoň výsledným podpisem prezidenta na originále zákona (i podpisem viceprezidenta a mluvčího sněmovny). Můžete jej vidět na dnešním prvním obrázku [GIF1] (a pokud příslušné URL u něj není čitelné, zní: http://www2.whitehouse.gov/WH/EOP/OP/telecom/telecom2.gif]. Pokud by jste si chtěli sami přečíst celý zmíněný zákon, a udělat si o něm vlastní úsudek, samozřejmě můžete - stejně jako ostatní, je i tento zákon dostupný on-line z mnoha zdrojů. Za „oficiální" zdroj je zřejmě možné považovat Kongresovou knihovnu a tu její část, která je věnována 104. zasedání kongresu. Cesta tam vede přes WWW stránku na dnešním druhém obrázku [GIF2] (URL http://thomas.loc.gov/home/c104query.html), na které stačí již jen zadat jméno konkrétního zákona (zde: telecommunications act). Úryvek z výsledku pak vidíte na dnešním třetím obrázku [GIF3], který jsem si dovolil poněkud sestříhat tak, aby na něm byla vidět pátá kapitola zákona (tzv. Communications Decency Act), a z ní pak nejvíce kontroverzí pasáž o tom, jak se na Internetu nesmí zpřístupnit cokoli, co by mohlo být považováno za „sexuální a nevhodné".

Uživatelé Internetu samozřejmě protestovali proti návrhu tohoto zákona již dlouhou dobu. Významným argumentem přitom byla skutečnost, že tzv. první dodatek k americké ústavě chrání svobodu projevu, kterou tento zákon naopak potírá, a navíc nešťastným způsobem - zakazuje to, co například v knihách a časopisech je běžně přípustné. Navíc jsou ustanovení tohoto zákona tak vágní, že je možné je interpretovat velmi odlišnými způsoby. Bude nyní záležet na novodobých cenzorech, jak budou kvalifikovat například on-line diskuse o potratech, kampaně proti AIDS vedené v Internetu apod. A jak dopadnou četná díla klasiků americké i světové literatury? Například takovému Švejkovi bude na Internetu asi odzvoněno - jakpak asi novodobí Bretschneiderové zareagují na aktivitu much v souvislosti s obrazem císaře pána! Podpis prezidenta pod kontroverzním zněním zákona ukončil všechny naděje na to, že se podaří najít rozumnější a účinnější řešení, než jaké přináší daný zákon.

Následnou reakcí zainteresované části uživatelů Internetu pak bylo vyhlášení dobrovolného 48-hodinového protestu, iniciované sdružením "Coalition to Stop Net Censorship". Protestu, vyjádřeného zahalením domovských WWW stránek do černého hávu (přesněji: nastavením černého pozadí). O podrobnostech celé akce, která má trvat do 10. února, do 11 hodin východního času, se můžete dočíst na dnešním čtvrtém obrázku [GIF4].

Když jsem se v inkriminované době snažil zjistit, jak široká je podpora prostestu, nebylo to snadné. Objevil jsem sice několik aktuálních seznamů jiných stránek, které se „zatemnily", ale tyto seznamy rychle přetékaly, a na druhé straně obsahovaly i odkazy na takové stránky, které se vůbec nezahalily do černého. Udělal jsem si proto malý průzkum sám, a z něj mi vyšlo následující: „usedlé" komerční firmy na výzvu prakticky nereagovaly. Mezi největšími zastánci celkem pochopitelně byly různé spolky a zájmové organizace, bojující za svobodu projevu v Internetu (viz například dnešní sedmý obrázek [GIF7]), a četní jednotlivci. Do černého se například zahalila i osobní domovská stránka senátora Patricka Leahyho (Vermont) [GIF5], který byl jedním z hlavních odpůrců navrhovaného zákona, a autorem nejznámější alternativy (která ale bohužel neprošla). Z dalších zajímavých WWW stránek se v černém ocitla kupř. vyhledávací služba Yahoo [GIF6] (které měl být dnešní díl Toulek původně věnován), WWW stránky četných časopisů v on-line formě (viz např. osmý obrázek [GIF8]), a například také domovská stránka firmy Netscape.

Pokud jde o naše tuzemské WWW servery, podařilo se mi najít dva, které se v době vyhlášeného protestu připojily: firmu ProInfo, a pražský SunSite. Jejich do černého zahalené stránky vidíte na dnešních dvou posledních obrázcích [GIF9], [GIF10].

Seznam obrázků:

předchozí část | první část | další část