Do anonymních FTP archivů také trochu jinak

V minulém vydání tohoto toulavého seriálu jsme se dostali až k anonymním FTP archivům, a zabývali jsme se „obvyklým" způsobem, jak s nimi pracovat a jak využívat jejich služeb. Dnes u těchto archivů ještě zůstaneme, a ukážeme si i některé poněkud netradiční možnosti přístupu k těmto veřejně přístupným depozitářům souborů.

Na úvod si ale nejprve zopakujme, proč se tomuto druhu archivů říká FTP archivy - protože pro přístup k nim a především pro přenos souborů z/do těchto archivů se v Internetu (a obecně ve všech všech sítích na bázi protokolů TCP/IP) používá protokol FTP (File Transfer Protocol). Veřejným FTP archivům se pak říká anonymní proto, že uživatel „z ulice" se k nim přihlašuje prostřednictvím uživatelského účtu anonymous.

„Řádným" způsobem přístupu k anonymním FTP archivům (a samozřejmě i k těm neveřejným, resp. neanonymním) je tedy opřístup prostřednictvím protokolu FTP. Jak jsme si ukazovali minule, lze toho dosáhnout s využitím programů, implementujících klientskou část protokolu FTP - tyto programy přitom mohou být velmi jednoduché a strohé, s minimem uživatelského komfortu, s řádkově orientovaným rozhraním, nebo naopak maximálně komfortní, v plně „okenním" provedení, s možností intuitivního ovládání bez hlubší znalosti příkazů a dalších specifik protokolu FTP. Na dnešním prvním obrázku [GIF1] můžete vidět příklad první z obou možností - tedy příklad jednoduchého, řádkově orientovaného FTP klienta. Jeho prostřednictvím jsem se přihlásíl k jednomu zajímavému serveru (anonymnímu FTP archivu pražského ČVUT), který se pyšní hned několika „neobvyklostmi". Jednou z nich je již samotná skutečnost, že tento FTP archiv má i své vlastní jméno: tušíte, jak zní překlad latinského didus ineptus? Pokud jste kdysi dávno četli Dikobraz, určitě budete vědět, že v češtině to znamená blboun nejapný. Neptejte se mne ale, proč právě takovéto jméno, také by mne to zajímalo.

Kromě speciálních (jednoúčelových) FTP klientů však může být schopnost komunikovat prostřednictvím protokolu FTP s FTP servery (archivy) zabudována i do různých jiných programů, které slouží i dalším účelům. Příkladem mohou být WWW browsery, které bývají takovouto schopností také vybavovány. Na dnešním druhém obrázku [GIF2,URL2] pak vidíte, jak to vypadá když se prostřednictvím WWW browseru přihlásíte k anonymnímu FTP archivu - vidíte v zásadě totéž co v předchozím případě, jen od některých technických detailů jste odstíněni, a WWW browser si je s FTP serverem vykoresponduje sám, bez vaší přímé účasti. Podstatné přitom je, že se baví se svým protějškem prostřednictvím protokolu FTP - což lze poznat podle ukazatele URL, který vidíte v okénku „Location" v horní části obrázku č. 2. - prefix „ftp:" říká oprávě toto. Prostřednictvím WWW browseru v roli FTP klienta pak můžete procházet adresářovým stromem anonymního FTP archivu nahorů i dolů, a případně si stahovat i konkrétní soubory. Jak může vypadat obsah takového adresáře, viděný očima WWW browseru, ukazuje dnešní třetí obrázek [GIF3,URL3]. Na něm je také patrné, že rozeznat adresář od souboru je při takovémto přístupu poněkud problematické.

Na dalším dnešním obrázku [GIF4] vidíte ještě jinou možnost přístupu k anonymnímu FTP serveru, a to prostřednictvím služby Gopher (o které jsme si zatím ještě nepovídali, ale brzy to budeme muset napravit). Na této variantě je podstatné, že jí FTP server musí vycházet vstříc (v tomto případě s ním klient služby Gopher nekomunikuje prostřednictvím protokolu FTP, ale jiným způsobem). Proto zdaleka ne každý anonymní FTP server je tímto způsobem přístupný. Když jsem vám chtěl ukázat přístup k serveru ftp.cvut.cz prostřednictvím Gopheru, nedařilo se mi to, ačkoli by správně mělo (zřejmě kvůli chybě ve struktuře menu služby Gopher). Proto jsem znovu navštívil anonymní FTP server na Vysoké škole ekonomické, který jsem vám představil v minulém dílu Toulek. Výsledek vidíte na čtvrtém obrázku [GIF4], ze kterého by také měla být patrná struktura menu, kterou jsem musel projít, než jsem se na serveru ftp.vse.cz dostal ke stejnému souboru jako v minulém dílu.

Vraťme se ale zpět k blbounovi nejapnému (pardon, k serveru ftp.cvut.cz). Jeho zřejmě největší zvláštností je to, že je vybaven také rozhraním, šitým na míru specifickým možnostem a potřebám služby WWW (World Wide Web). Chcete-li toto rozhraní využít, musíte svůj browser přimět k tomu, aby se se serverem ftp.cvut.cz nebavil prostřednictvím protokolu FTP, ale prostřednictvím protokolu HTTP (Hypertext Transfer Protocol), což je přenosový protokol, používaný v rámci služby WWW pro přenos jednotlivých stránek. Zde je pak velmi podstatné, jak přesně zadáte svému browseru ukazatel URL na cílový server - místo „ftp://ftp.cvut.cz" (což vede k výsledku, který vidíte na dnešním druhém obrázku [GIF2,URL2]), musíte zadat URL ve tvaru „http://ftp.cvut.cz". Výsledek pak vidíte na dnešním pátém obrázku [GIF5,URL5].

Mějte však na paměti, že takovýto „WWW kabát" nemají zdaleka všechny anonymní FTP servery. Jde spíše o specialitu serveru ftp.cvut.cz (sám o žádném dalším obdobném serveru nevím). Výhody to však má velké, a snad i vcelku zřejmé - naznačuje je dnešní poslední obrázek [GIF6]. Na něm vidíte nejen vlastní adresáře a soubory, ale také příjemné uživatelské rozhraní, které vám umožňuje zadat si přenos jednoho či několika souborů či dokonce celých adresářů, a to jak prostřednictvím přenosových mechanismů služby WWW, tak i prostřednictvím elektronické pošty. Můžete tedy FTP serveru předepsat, že má vzít takové a takové soubory, má je „zabalit" do takového druhu archivu, jaký si zvolíte, a má vám je poslat elekronickou poštou. Když jsem si to chtěl prakticky vyzkoušet, ještě to nefungovalo (server systematicky vracel chybu). Zřejmě ale šlo jen o onu příslovečnou chybičku, která se nechtěně vloudí do realizace každého, i toho sebelepšího nápadu.

Seznam obrázků:

předchozí část | první část | další část