Proč míří české firmy na německý CeBit?

Ještě před cestou na letošní CeBit v německém Hannoveru jsem dostal pozvání od firmy GiTy k návštěvě jejího stánku na tomto veletrhu. Rád jsem toto pozvání využil - již také proto, že mi umožnilo na místě získat odpověď na jednu velmi zajímavou otázku: co vlastně táhne naše firmy na německý počítačový superveletrh? Co si od své aktivní účasti slibují, když jsou ochotny nést jistě nemalé náklady, které jsou s tím spojené?

Letmým pohledem do oficiálních statistik jsem zjistil, že letos bylo na CeBIT-u zastoupeno celkem 9 firem z ČR, a plocha jejich expozic činila dohromady 248 metrů čtverečních. Přitom o rok dříve vystavovalo na CeBIT-u 94 10 našich firem, ale jen na ploše 145 metrů čtverečních. Již tato čísla naznačují zajímavý trend - že menší firmy odpadávají, nejspíše kvůli vysokým nákladům, a naopak přichází firmy větší, které si mohou dovolit vystavovat i na větší ploše.

Ale zpět k samotné firmě GiTy. Její vstup na světové kolbiště nebyl nijak ustrašený - kromě samotné své expozice přispěla i do odborného programu veletrhu, v rámci tzv. firemních přednášek (corporate lectures), a se svými síťovými exponáty na bázi ATM (Asynchronous Transfer Mode) se připojila do páteřní sítě, propojující stánky předních vystavovatelů v obou hlavních síťových pavilonech (pavilonech 11 a 12).

Osobně mne velmi zaujala již přednáška, kterou měl představitel firmy GiTy, pan Miroslav Vavera, hned druhý den konání konference. Zabývala se problematikou kvality kabelových síťových rozvodů, a byla zajímavá především svou celkovou koncepcí, kterou se dost výrazně odlišovala od ostatních přednášek: byla tím, co se v angličtině běžně označuje jako tutorial, česky asi nejlépe "nalejvárnou". Samozřejmě odbornou, uvádějící posluchače do problematiky budování kabelových rozvodů toho typu, který se dnes souhrnně označuje jako strukturovaná kabeláž. Naproti tomu ostatní přednášky, uváděné na CeBIT-u v rámci zmíněného bloku firemních přednášek (corporate lectures), byly především firemními prezentacemi, vychvalujícími konkrétní firmu a její řešení či specifické produkty, nebo alespoň popisující pohled dané firmy na určitou problematiku a její firemní filosofii či záměry. Na přednášce pana Vavery šlo nopak o nestranné uvedení do problematiky, jaké spíše než z firemních úst bývá slyšet z úst akademických. Nebýt toho, že v rohu promítaných slidů bylo firemní logo, nebylo by ani poznat, ze které firmy přednášející je.

Domnívám se, že již zde se markaktně projevil zajímavý rozdíl v přístupu našich odborníků a odborníků zahraničních - zatímco nás zajímá nejvíce to, jak věci fungují a jaké myšlenky jsou za nimi skryty, zahraniční odborníky zajímá především to, jak něco prodat. Bylo zajímavé sledovat, jak přednášku vnímali posluchači: zatímco z jiných přednášek se běžně odcházelo v jejich průběhu, z této neodešel nikdo. Takže taktika možná jiná a na místní poměry neobvyklá, ale zřejmě úspěšná.

Na vlastním stánku firmy GiTy v pavilonu 12 jsem se pak mohl vyptat na to hlavní, co mne zajímalo - na cíl, který firma svou účastí na ceBIT-u sleduje. Pro připomenutí čtenárům: firma GiTy začínala jako kabelážní firma, instalující síťové rozvody technologií, kterou v USA vyvinula firma Siemon, pod názvem CTS (Comprehensive Communication System). U nás byl její kabelážní systém uzpůsoben evropským normám a zvyklostem, a nazván CTSe (kde "e" naznačuje evropskou variantu). V současnosti se firma GiTy snaží být spíše dodavatelem komplexních řešení, a k pasivní kabeláži dodávat i aktivní síťové prvky (konkrétně firmy Hughes z USA), a zajišťovat také veškeré projekční a další návazné práce. K tomu by prý do budoucna mělo přibýt i budování privátních sítí WAN a další "rozlehlejší" aktivity.

Nicméně na mou otázku o důvodech přítomnosti firmy na CeBITu se mi dostalo zdánlivě velmi paradoxní odpovědi: chceme rozšířit své aktivity i do zahraničí, zejména na východní trhy, do zemí bývalého Sovětského svazu. No a na CeBIT jsme se vydali právě proto, abychom si na tyto trhy otevřeli cestu. Také vám to na první pohled připadá nelogické? Když někdo chce proniknout na východ, vydá se na západ?

Ono to ale svou logiku má, a ta pramení ze zdánlivé nelogičnosti dnešního světa: lidé ze západu se jezdí prezentovat na východ, a lidé z východu jezdí hledat na západ. Pročpak byl asi loni na našem Invexu takový Bill Gates, Michael Dell a další významné osobnosti? A kolik tam bylo návštěvníků a vystavovatelů z bývalého východního bloku? Jako šafránu. Ti totiž přikládají větší váhu západním monstrózním akcím typu CeBIT-u, a tak se jezdí prezentovat, hledat či jen se dívat spíše tam. Ostatně, na letošním CeBIT-u byly k vidění hned celé komplexy stánků státních i soukromých firem z Ruska, Běloruska, Ukrajiny a dlaších států bývalého Sovětského Svazu, a bylo se zde opravdu na co dívat. Snad největším pozornost návštěvníků zde budil již delší dobu známý "ruský MS DOS", neboli PTS-DOS Extended verze 6.5, a zcela nový PTS-DOS verze 7.0, pracující plně v tzv. chráněném režimu procesorů Intel 80386 a vyšších. Na něco takového se Microsoft dosud nezmohl, a jak lze očekávat (v souvislosti s nástupem Windows 95), ani se zmoci nehodlá.

Vraťme se ale zpět k firmě GiTy. Jelikož jedním z nosných programů této firmy je strukturovaná kabeláž, navíc do značné míry původní koncepce, zajímal jsem se o pohled této firmy na aktuální stav této specifické části trhu. Z vlastní zkušenosti nezávislého konzultanta vím, že v ČR je situace dosti polarizována: tuzemští zákazníci většinou volí buďto systém PDS Systimax, pocházející od firmy AT&T (ale fyzicky instalovaný a oživovaný našimi firmami), nebo systém CTSe firmy GiTy. Další systémy strukturované kabeláže samozřejmě existují a jsou nabízeny, ale zatím se u nás výrazněji neprosadily. Podle názoru firmy GiTy je situace na západních trzích méně polarizovaná, neboť se zde více prosadili také ostatní výrobci. Je to asi logické, protože u nás se tento segment trhu vyvíjel poněkud jinak než v zahraničí - otevřel se víceméně naráz, a tak se na něm prosadili ti, kteří přišli jako první a počínali si nejaktivněji. Nicméně jeden společný rys náš i západní trh má: strukturovaná kabeláž jako filosofie zvítězila na celé čáře. Lidé skutečně zjistili, že při realizaci síťových rozvodů je třeba dodržovat určité zásady "slušného chování", neboť jinak se jim vše brzy doslova sesype na hlavu. Ale to by zase bylo téma na jiné zamyšlení, nebo spíše na odbornější článek.