Novell - epicentrum zemětřesení v počítačovém světě
Ve světě počítačů se neustále dějí zajímavé věci. V té jeho části, která se týká operačních systémů a počítačových sítí, však tyto změny začínají nabývat takových rozměrů, že připomínají spíše zemětřesení. V jeho epicentru se přitom nachází firma, která se snad nejvíce zasloužila o současnou popularitu lokálních počítačových sítí - firma Novell, Inc.
Představovat čtenářům Computer Echa firmu Novell by asi bylo nošením dříví do lesa. Stejně tak je asi zbytečné připomínat, že tato firma se prosadila především díky svému síťovému operačnímu systému NetWare. Byla jednou z firem, které dokázaly včas zachytit rodící se poptávku po lokálních sítích, soustředila se na jejich softwarovou část, a podařilo se jí "uchvátit" dominantní podíl na trhu síťových operačních systémů. Podle seriózních odhadů z loňského roku dosahuje tento podíl téměř 70 procent!
Firma Novell ovšem nepůsobí ve vakuu, ale v tvrdém konkurenčním prostředí, a její 70 procentní podíl na poměrně lukrativním trhu nemohl nechat ostatní firmy lhostejné.
NetWare Lite přiliš neoslnil, jak uspěje Personal NetWare?
Zajímavým konkurenčním faktorem, který se objevil již před několika lety, byl nástup lokálních sítí peer-to-peer. Lze v něm spatřovat další vývojové stádium všeobecného trendu k přechodu od "velkého" k "menšímu" - tak "velkému", jak je doopravdy potřeba - aplikovanému nyní i na prostředí lokálních počítačových sítí. Dnes se tomu říká downsizing či rightsizing, ale v době vzniku peer-to-peer sítí tyto pojmy ještě nebyly příliš zažité.
V praxi to znamenalo, že vedle "klasických" lokálních sítí, dnes označovaných také jako sítě serverového typu, se objevily i sítě peer-to-peer, charakteristické nejen používáním nededikovaných serverů, ale také výrazně nižší cenou, snazší instalací i jednodušší správou. Není divu, že i tento druh lokálních sítí brzy přilákal zájem uživatelů, a dal vzniknout zcela novému trhu.
Tím, kdo se nejvíce zasloužil o prosazení peer-to-peer sítí do praktického života, byla firma Artisoft se svým síťovým operačním systémem LANtastic.
Firma Novell, jejíž systém NetWare byl do té doby zaměřen výhradně na sítě serverového typu (tj. s dedikovanými servery, obvykle pro větší počet pracovních stanic, s náročnější instalací a správou, a také s vyšší cenou), reagovala na nástup peer-to-peer sítí následovně: vyvinula vlastní peer-to-peer variantu systému NetWare, a uvedla ji na trh pod názvem NetWare Lite. V silné konkurenci obdobných produktů NetWare Lite sice rozhodně nezapadl, ale také nijak zvlášť neoslnil. To si zřejmě u Novell-ů uvědomili, a zhruba v polovině loňského roku přišli s další, přepracovanou peer-to-peer variantou svého úspěšného síťového operačního systému NetWare - tentokráte pod označením Personal NetWare. Původní NetWare Lite firma sice ještě bude nadále prodávat, a bude k němu i poskytovat uživatelský support, ale již jej nebude dále vyvíjet.
O tom, jak si povede nový Personal NetWare, se zatím stále ještě rozhoduje, a na seriózní hodnocení je příliš brzy. Již se však objevují první pozitivní reakce trhu: například firma Zenith vystavovala na letošním CeBIT-u počítač Z-Stor, označovaný jako "osobní server". Jde o počítač, určený pro roli dedikovaného serveru v malých až velmi malých sítích (například jen s jediným dalším uzlem - osobním počítačem jednoho konkrétního uživatele), a jehož architektura je optimalizována právě pro síťový operační systém Personal NetWare, který je na tomto počítači předinstalován.
NetWare for ...
Systém NetWare, se kterým firma Novell tak výrazně uspěla, je síťovým operačním systémem, vyvinutým pro dedikované síťové servery na bázi počítačů PC (a tedy s procesory Intel řady 80x86). Jedním z klíčů k jeho úspěchu je bezesporu to, že je doslova "šit na míru" architektuře počítačů PC - jakmile je tento operační systém spuštěn na počítači, který má vystupovat v roli serveru, přebírá veškerou vládu nad všemi jeho systémovými zdroji - včetně paměti, disků atd. Je-li na takovémto počítači instalován také operační systém MS DOS, pak je to jen proto, aby zprostředkoval zavedení operačního systému NetWare a jeho spuštění - jakmile k tomu dojde, NetWare doslova "odstaví" MS DOS, a přebírá vládu nad celým počítačem.
Na světě ovšem zdaleka nejsou jen samé počítače PC. Jsou zde i jiné výkonné počítače, které mají dobré předpoklady vystupovat v roli síťových serverů, a jsou zde i uživatelé, kteří takovéto "jiné" počítače mají, a chtějí na nich provozovat síťový operační systém NetWare. Firma Novell se jim rozhodla vyjít vstříc.
Udělala to tak, že vytvořila takový zdrojový tvar svého systému NetWare, který je možné s poměrně malými "dodělávkami" přenést i na jiné platformy. Tento tzv. Portable NetWare je možné zkompilovat v příslušném cílovém prostředí (na jiné platformě a v rámci jiného operačního systému), a výsledek pak provozovat na jako jednu z úloh v prostředí příslušného operačního systému. V praxi s ovšem ukázalo, že toto řešení není příliš efektivní - původní NetWare byl totiž napsán s vědomím, že bude na svém počítači "jediným pánem", a mohl si na něm dělat doslova co chtěl. Nyní ale tento předpoklad přestal platit, a Ported NetWare najednou musel o všechno žádat příslušný hostitelský systém. Tím ztratil hodně z efektivity původního NetWaru pro počítače PC.
Logickým důsledkem byla snaha o větší přizpůsobení NetWaru jednotlivým platformách. Jestliže Portable NetWare byl ve své podstatě jedinou verzí, určenou obecně pro všechny alternativní platformy, nyní se již původní NetWare přizpůsoboval konkrétním platformám a jejich specifickým vlastnostem, které také mohl efektivněji využívat. Tak vznikly různé varianty systému NetWare pro jednotlivé alternativní platformy: NetWare for SAA, NetWare for VMS apod., pocházející přímo od firmy Novell. Podobně však i některé jiné firmy začaly výrazněji přepracovávat původní Portable NetWare tak, aby byl "šit na míru" jejich vlastnímu systémovému prostředí.
Novell hledá aplikační platformu
Snahy přenést systém NetWare i na jiné platformy jsou ve své podstatě pouze snahami poskytovat uživatelům stejné druhy služeb pomocí jiných nástrojů - jiných serverů, které nejsou počítači PC.
Podstatné je ovšem to, jakého druhu tyto služby jsou: síťový operační systém NetWare byl od začátku koncipován především jako tzv. file server (souborový server), který svým klientům poskytuje jako službu uchovávání jejich souborů na svých pevných discích. Pro tuto službu byl také NetWare optimalizován, a jeho komerční úspěch ukazuje, že dobře.
Kromě role file serveru je systém NetWare schopen vystupovat současně i v roli print serveru (tiskového serveru).
Koncepce síťového operačního systému, zaměřeného na vystupování v roli file serveru (a kromě něj také print serveru) ovšem předpokládá jednu velmi významnou skutečnost - že totiž veškeré zpracování aplikačních úloh bude probíhat na pracovních stanicích, zatímco vlastní síť bude využívána hlavně pro sdílení nákladnějších periferií (velkých disků, tiskáren atd.). Tento předpoklad byl plně oprávněný v době, kdy koncepce celého systému NetWare vznikala, a kdy celý počítačový svět byl ještě stále fascinován možností přidělit každému uživateli jeho vlastní počítač s dostatečnou výpočetní kapacitou, a s tím související možnost naprosté decentralizace při provozování uživatelských aplikací. Teprve později si lidé uvědomili, že tento extrém není zdaleka vždy nejvýhodnější, přičemž mj. přišli na chuť aplikacím typu klient/server. K jejich provozování ovšem bylo nutné, aby část aplikace běžela i na centrálně umístěném serveru, zatímco zbývající část běžela na pracovní stanici, vystupující v roli serveru.
Síťový operační systém Novell NetWare takovouto možnost připouští - prostřednictvím tzv. NLM modulů. NetWare je totiž sám o sobě víceúlohovým operačním systémem, ve kterém jsou souběžně provozovány jednotlivé úlohy ve formě takovýchto NLM modulů. Jejich koncepce i nezbytné aplikační programové rozhraní je zveřejněno, a na trhu jsou i podpůrné prostředky (zejména překladače) pro psaní uživatelských programů ve formě NLM modulů. V principu je tedy možné napsat libovolnou aplikaci v takovém tvaru, aby mohla být provozována přímo na serveru systému NetWare (typicky v roli serveru), a se svými klienty komunikovala tak, jak se na tom obě strany dohodnou.
V praxi se ovšem naráží na to, že celková koncepce operačního systému NetWare není pro takovouto možnost optimalizována - zpočátku s ní vůbec nepočítala, a teprve později jí byla násilně vnucena jako jakési náhradní řešení, určené spíše pro "drobné" a příležitostné úlohy, než pro "velké" a rutinně provozované aplikace.
V době, kdy volání uživatelů po výkonných aplikačních serverech (neboli serverech, na kterých je možné provozovat různé aplikace) nabíralo na důrazu, začala se firma Novell poohlížet po vhodné aplikační platformě. Intenzita jejího hledání začala navíc stoupat i díky tomu, že na obzoru se objevila vážná konkurence: operační systém Windows NT firmy Microsoft, s ambicemi stát se nejen platformou pro klienty, ale také vhodnou a výkonnou platformou pro aplikační servery. Přitom firmě Novell padl do oka operační systém s bohatou historií a tradicí, s mnoha potenciálními možnostmi i aktuálními problémy, ale především také s dlouhou tradicí aplikační platformy - operační systém Unix.
Jak Novell k UNIXu přišel
Zprávy o tom, že "Novell koupil UNIX", působily v minulém roce mnohdy jako rána z čistého nebe. Určité náznaky o tom, že Novell se chystá významnější měrou vstoupit na Unixové pole, se však objevovaly dost dlouho předtím.
Prvním, kdo firmě Novell doporučil Unix jako vhodnou systémovou platformu, byl zřejmě jeho poradní orgán National Accounts Advisory Board, ve kterém jsou zastoupeni představitelé nejvýznamnějších zákazníků firmy. Stalo se tak někdy koncem roku 1990. Když pak v dubnu 1991 firma AT&T vytvořila dceřinnou společnost USL (Unix System Laboratories), na kterou převedla všechna svá Unixová práva (ochrannou známku i zdrojový kód), firma Novell zakoupila celkem 5% akcií této společnosti (za cca 15 milionů dolarů), a stala se jejím druhým největším akcionářem (mateřská AT&T si ponechala majoritních 77%, a o zbývajících 18 procent se podělilo 11 dalších firem, mezi nimi např.: Amdahl, Fujitsu, Motorola, NEC, Sun, Toshiba a další).
Novell a USL zakládají Univel
Tento krok firmy Novell však ještě nevzbudil příliš mnoho pozornosti. Poměrně záhy (v prosinci 1991) však firma Novell učinila další, velmi zřetelný krok na své cestě směrem k Unixu: spolu s laboratořemi USL založila společný podnik Univel. Jeho cílem bylo vyvinout Unix pro počítače na bázi dvaatřicetibitových procesorů Intel, a výrazněji jej prosadit jako operační systém i do oblasti osobních počítačů - nejen pro pro síťové servery, ale i pro jednotlivé stanice, a samozřejmě také i pro samostatné počítače. Společnost Univel přitom mohla zkombinovat to nejlepší jak ze světa Unixu, tak i ze světa sítí NetWare.
Univel uvádí na trh UnixWare
Díky vzájemné podpoře obou zakládajících stran mohl poměrně brzy vzniknout nový operační systém UnixWare, který není zdaleka jen další "příchutí" UNIXu, založenou na nejnovější verzi UNIX System V Release 4.2. Je prvním Unixovským systémem, o kterém lze právem říci, že je "NetWare ready", neboli připraven na spolupráci se sítěmi Novell NetWare: místo přenosových protokolů TCP/IP, tradičně používaných v Unixovém prostředí, využívá standardně přenosové protokoly IPX/SPX, vyvinuté firmou Novell (zatímco protokoly TCP/IP jsou volitelným doplňkem). Také díky této skutečnosti mohou počítače s operačním systémem UnixWare snadno spolupracovat se sítěmi Novell NetWare a jejich servery. Samotný UnixWare dovoluje přímo provozovat aplikace, psané pro většinu Unixových operačních systémů pro počítače s procesory Intel - SCO, Xenix, a Interactive Unix. Kromě toho umožňuje provozovat i aplikace, psané pro prostředí MS DOSu a MS Windows.
Novell kupuje Unix
Firma Novell očividně vsadila na Unixovskou kartu velmi mnoho. Nelze se tedy příliš divit, že se snažila získat také větší kontrolu nad Unixem jako takovým - nezapomínejme, že byla pouze minoritním akcionářem USL, který Unix "vlastnil". Přibližně v lednu 1992 proto začínají první rozhovory mezi firmami Novell a AT&T o odkoupení zbývajících 77% procent akcií společnosti USL, a tím vlastně i o odkoupení Unixu jako takového. Rozhovory vrcholí v neděli 20. prosince 1992, kdy si ve večerních hodinách "plácli" tři nejvyšší představitelé zainteresovaných firem: Ray Noorda za firmu Novell, Robert Kavner za AT&T, a D. Pieper za USL. Samotná finanční transakce sice byla formálně provedena až v červnu následujícího roku (navíc ve formě vydání 11,1 milionu akcií firmy Novell, v hodnotě cca 321,8 milionu dolarů, podle údajů firmy Novell), ale zpráva o uzavření dohody byla oznámena již druhý den.
Zapůsobila skutečně jako malé zemětřesení - každý se rychle snažil pochopit, co se vlastně stalo, o co přesně jde, ale hlavně jaké bude mít tato dohoda důsledky. O tom, že budou významné, asi nikdo příliš nepochyboval, odhady se začaly lišily spíše v okamžiku, kdy se snažily anticipovat další vývoj.
Novell přebírá práva i odpovědnost
Faktem bylo, že firma Novell se nyní stala novým majitelem Unixu - majitelem ochranné známky UNIX (psáno velkými písmeny), a majitelem zdrojového kódu. Tím se současně stala i tím, kdo rozhoduje jak o licenční politice, tak i o dalších koncepčním vývoji Unixu. Firma Novell se tak vlastně stala zodpovědnou za vývoj dvou významných strategických platforem - vedle svého vlastního systému NetWare nesla nyní odpovědnost i za Unix jako takový.
Unixový svět zcela zákonitě zbystřil pozornost: s původním vlastníkem Unixu, firmou AT&T, a zejména s její licenční politikou neměl nejlepší zkušenosti - vždyť právě nepříliš promyšlené licenční politice AT&T a jejím představám o spolupráci vděčí dnešní Unixový svět za svou stávající roztříštěnost, charakteristickou existencí mnoha vzájemně nepříliš slučitelných verzí Unixu (i jejich odlišných názvů), existencí zájmových skupin a organizací, které často sledovaly spíše protichůdné cíle, vydávaly vzájemně neslučitelné standardy atd.
Naopak s firmou Novell měla většina velkých firem, angažovaných na poli Unixu, vesměs dobré zkušenosti, zejména ze společných technických projektů. Tyto firmy pak velmi brzy přispěchaly s vyjádřením své podpory Novell-u, a se zřejmou nadějí, že se nový vlastník Unixu bude chovat "rozumněji", než vlastník předchozí.
Všeobecný konsensus o jednotném Unixu
Podpora Novellu od jednotlivých firem nezůstala jen na proklamativní úrovni, ale dostala záhy i velmi reálný rozměr. Prakticky všichni významní hráči na Unixovém hřišti se totiž dokázali záhy dohodnout na jednotném aplikačním programovém rozhraní (API) operačního systému Unix. Tím se vlastně dohodli na tom, že Unix by nadále měl mít jen "jednu tvář", kterou bude nastavovat svým aplikacím (danou právě jednotným rozhraním API), a díky tomu bude umožňovat snadnou přenositelnost aplikací mezi různými systémovými architekturami - pouhým překompilováním, zatímco až dosud bylo mnohdy třeba příslušnou aplikaci více či méně přepsat.
Souhlas s podporou tohoto jednotného rozhraní vyslovilo počátkem září 1993 přes 70 předních firem. Samotné rozhraní, resp. jeho první návrh, definující celkem 1170 různých funkcí, dostal i své pracovní označení: Spec 1170. Někomu ovšem bylo třeba svěřit jeho dopracování do obvyklé formy i se všemi náležitostmi (např. testy konformance a kvality), a současně s tím jej vlastně jmenovat správcem všeobecného konsensu, který se podařilo najít, a pověřit jej dalším rozvojem nově vznikajícího standardu.
Správcem se stává X/Open
Tím, kdo dostal důvěru, se nakonec stalo konsorcium X/Open Company, Ltd.
Tato nezávislá organizace s celosvětovou působností, ve které jsou zastoupena snad všechna velká jména v oblasti Unixu, byla založena v roce 1984. Jejím úkolem není vyvíjet ani prodávat software, ale pouze vyvíjet a vydávat specifikace skutečně otevřených systémů, a vyvíjet nástroje pro ověřování, zda konkrétní produkty tyto specifikace skutečně splňují.
Právě tato organizace pak byla k 1. září 1993 formálně ustavena správcem všeobecného konsensu, dostala za úkol dopracovat navržený standard rozhraní Spec 1170 (měl by být hotov v polovině letošního roku), a stejně tak byla pověřena i vypracováním testů konformance a kvality, souvisejících s novým standardem.
Samotné specifikace nového rozhraní zřejmě budou součástí rozšířených specifikací, vydávaných organizací X/Open pod názvem XPG (X/Open Portability Guide), konkrétně verze XPG4.
Bezprecedentní krok Novell-u: předává UNIX organizaci X/Open
Krátce poté, co se díky všeobecnému konsensu stala organizace X/Open správcem nového standardu jednotného Unixovského rozhraní, došlo k další významné události - tentokráte zcela bezprecedentní.
Firma Novell, jako nový vlastník ochranné známky UNIX, tuto bezplatně převedla organizaci X/Open!
Tím oficiálně posvětila všeobecný konsensus, na kterém má dozajista největší podíl, a formálně svěřila další koncepční vývoj Unixu do rukou organizace X/Open. Tím velmi pregnantně ukázala, že se nehodlá k Unixu stavět proprietárně, a "rozhodovat o všem sama".
Velmi výstižně se v tomto směru vyjádřil předseda správní rady firmy Novell, pan Ray Noorda: " Novell koupil operační systém Unix proto, aby mu pomohl stát se univerzálním. Nyní převádíme vlastnictví ochranné značky UNIX na organizaci X/Open v přesvědčím, že skutečně otevřený standard nemůže být výhradním vlastnictvím jediného výrobce. Věříme také, že jednotná specifikace s mnoha implementacemi je nezbytná k tomu, aby si zákazník mohl vybírat podle svých představ. Jsme také přesvědčeni, že organizace X/Open bude dobrým správcem ochranné značky UNIX, a věříme že celý průmysl dokáže spolupracovat na vývoji silné a životaschopné alternativy na trhu otevřených systémů".
Praktické důsledky převodu ochranné značky
Dohoda, kterou došlo k převodu ochranné značky UNIX na organizaci X/Open, a která byla oficiálně oznámena 11.října 1993, má velmi významné praktické důsledky.
Jedním z nich je i ten, že Unixové produkty nyní skutečně mohou nést jméno UNIX, a nemusí za něj hledat "právně nenapadnutelnou" náhražku typu AIX, HP-UX, SINIX, Ultrix apod.
Podmínkou pro to, aby nový Unixový produkt mohl skutečně nést jméno UNIX, jsou nyní následující:
- musí vyhovovat specifikacím, obsaženým ve standardech XPG organizace X/OPEN (XPG3 BASE nebo XPG4 BASE),
- musí splňovat konformanční testy SVID 2 nebo SVID 3,
- musí vycházet z technologie operačních systémů laboratoří USL (tj. být odvozen od UNIX-u verze System V),
- musí vyhovovat specifikacím Spec 1170
- výrobce takovéhoto produktu musí uzavřít dohodu o využití ochranné značky s jejím vlastníkem (tj. s X/Open), které také bude za její využití platit licenční poplatky. Tyto budou stanoveny na základě objemu prodeje příslušných produktů, ale jejich konkrétní výše je dosud předmětem úvah.
Kdo je tedy nyní "vlastníkem Unixu"? Formálně konzorcium X/Open jako vlastník ochranné značky, zatímco firma Novell je nyní již pouze vlastníkem jednoho konkrétního produktu - jedné konkrétní implementace Unixu. Má plné právo dále jej vyvíjet podle svých představ, ale bude mít právo jej nadále nazývat UNIX-em pouze tehdy, pokud bude vyhovovat specifikacím X/Open. Tato organizace je nyní také tím, kdo odpovídá za další vývoj Unixu - prostřednictvím správy a dohledu nad vývojem aplikačních programových rozhraní (API), které vlastně UNIX definují.
Bude jistě zajímavé sledovat, jakým konkrétním způsobem se "Novellovské zemetřesení" projeví v celém Unixovém světě.
Historie akvizic firmy Novell
- červen 1989: Novell kupuje firmu Excelan, zaměřené na různé síťové produkty, za 155 milionů dolarů (v akciích)
- duben 1990: Novell kupuje část akcií firmy Gupta Technologies, za cca 10 milionů dolarů
- duben 1991: Firma AT&T vytváří dceřinnou společnost USL (Unix System Laboratories), které přenechává všechna svá práva k Unixu (ochrannou známku i zdrojový kód). AT&T si ponechává 77% akcií USL, firma Novell kupuje za cca 15 milionů 5% těchto akcií, zbývajících 18 procent kupuje 11 dalších firem.
- červenec 1991: Novell kupuje část akcií firmy DaVinci Systems, zaměřené na produkty pro elektronickou poštu a přenos zpráv. Částka nebyla zveřejněna.
- říjen 1991: Novell kupuje firmu Digital Research, zaměřenou na operační systémy (např. operační systém DR DOS), za 135 milionů dolarů (v akciích)
- prosinec 1991: Novell a USL zakládají společnost UNIVEL, jako svůj společný podnik
- prosinec 1991: Novell kupuje část akcií firmy Serius Corporation, zaměřené na vývoj objektově-orientovaného aplikačního softwaru. Zbytek akcií dokupuje v červnu 1993
- prosinec 1991: Novell kupuje část akcií firmy Cooperative Solutions, zaměřené technologií pro on-line transakční zpracování. Částka nebyla zveřejněna.
- leden 1992: začínají rozhovory mezi AT&T a Novell-em o odkoupení zbývající části USL, která je dosud v držení firmy AT&T
- duben 1992: Novell kupuje firmu International Business Software , zaměřenou na vývoj distribuovaných výpočetních technologií pro počítače Macintosh, za 5,2 milionu dolarů (v hotovosti)
- květen 1992: rozhovory AT&T - Novell o odkoupení zbytku USL jsou přerušeny
- září 1992: Novell kupuje firmu Annatek Systems, zaměřenou na vývoj softwaru pro automatizovanou distribuci, za 10 milionů dolarů (v hotovosti)
- listopad 1992: UNIVEL oficiálně uvádí na trh svůj UnixWare.
- listopad 1992: rozhovory AT&T - Novell o odkoupení USL pokračují
- prosinec 1992: dochází k dohodě mezi představiteli firem AT&T a Novell o odkoupení zbývajících akcií USL za cca 350 milionů dolarů (konkrétně: 20.12.1992, ve 22:00 východního času). Vlastní transakce je realiozvána v červnu 1993.
- prosinec 1992: Novell nakupuje část akcií firmy Reach Software, zaměřené na oblast workflow automation. Částka nebyla zveřejněna.
- leden 1993: Novell kupuje část akcií firmy HyperDesk, zaměřené na objektově orientovaná rozhraní, a získává cca 20% majetkový podíl.
- leden 1993: Novell kupuje část akcií firmy Beyond Inc., zaměřené na produkty elektronickou poštu a workgroup aplikace
- červen 1993: Novell kupuje zbývající část USL, za 321,9 milionu dolarů (v akciích)
- červen 1993: Novell kupuje zbývající část společnosti Univel, částka nezveřejněna
- červen 1993: Novell kupuje zbývající část akcií firmy Serius Corporation, za 17 milionů dolarů (v hotovosti)
- červen 1993: Novell kupuje firmu Software Transformation, zaměřenou na programovací nástroje pro přenos aplikací mezi různými platformami, za cca 22 milionů dolarů (v akciích)
- červenec 1993: Novell kupuje firmu Fluent, zaměřenou na multimediální software, za 17,5 milionu dolarů (v hotovosti)
- leden 1994: Novell kupuje část akcií firmy Btrieve Technology, zaměřené na databázové produkty. Částka nezveřejněna.
- březen 1994: Novell kupuje tabulkový kalkulátor Quattro Pro firmy Borland International za 145 milionů USD
literatura:
- X/Open receives UNIX trademark from Novell, tisková zpráva X/Open, 11.10.193
- Computer industry appoints X/Open to manage single, common UNIX specification, tisková zpráva X/Open, 1.9.1993
- Novell 1993 annual report, výroční zpráva firmy
- Z. Mařík: DEC OSF/1, Computer Echo 1/94
- Hayes,Poole: Novell to the rescue ..., UNIXWORLD, březen 1993
- tiskové zprávy firmy Novell z veletrhu CeBIT 94