Widow & Orphan

Počítačová terminologie dokáže být krutá. Pro nezasvěceného čtenáře někdy snad až přespříliš. Posuďte sami následující úryvky, záměrně vytržené z kontextu:

• - Explicitní rušení sirotků .... budeme nazývat vyhubením sirotků.
• - Sirotek může být zlikvidován i tak, že odumře. - Vyhubení nemusí odstranit všechny sirotky.
• - Odpovědi vysílané nevyhubenými sirotky mohou způsobovat zmatky.
• - Přitom je třeba mít na paměti, že sirotci mohli rovněž volat vzdálené procedury a tak mohli vzniknout prasirotci (a praprasirotci atd.)

Někdy také může mít odborný text silný nádech mystiky, například:

• Princip metody převtělení (reincarnation) může být následující: Klient, který nedokáže vyhubit všechny sirotky svého předchůdce, vyšle všem zprávu, že zahajuje novou epochu.
• Budou-li všechny požadavky i odpovědi obsahovat číslo epochy, spojka klienta snadno rozpozná odpověď sirotka "ze záhrobí".
• Pokud při aplikaci převtělování uzel nebude rušit všechny servery, ale pouze ty, o kterých zjistí, že nemají rodiče, pak hovoříme o výběrovém převtělování.

Naše ukázky přitom nepochází z žádného počítačového hororu, ale ze zcela seriózní odborné publikace (Motyčková, Staudek: Počítačové sítě; edice Výběr, Kanc. stroje, Praha, 1990, str. 239 až 241).

S pojmem sirotek (anglicky: orphan) se v odborné literatuře můžeme setkat ve dvou odlišných kontextech.

První z nich (kterého se týkaly naše ukázky) vychází z architektury klient-server v prostředí počítačových sítí. Na jednotlivých uzlech zde existují procesy v roli klientů a serverů, které mohou dynamicky vznikat a zanikat (ať již záměrně či nikoli). Může proto dojít i k takové situaci, kdy klient na jednom uzlovém počítači vznese určitý požadavek a k jeho vyřízení vznikne na jiném uzlovém počítači samostatný proces (v roli serveru). Tento proces začne požadavek vyřizovat, ale ještě než stihne jeho výsledek doručit zpět žadateli (klientu), zanikne (například kvůli výpadku svého uzlu, či z jiných důvodů). Výsledný efekt je pak ten, že proces v roli serveru "osiří", protože již neexistuje ten, kdo inicioval jeho vznik (jeho rodič) a komu by měl předat výsledek své práce. Vzniká tedy sirotek, který musí být následně huben (pro citlivější povahy: rušen).

Druhý možný význam pojmu "sirotek" je svázán s nejrůznějšími textovými editory a procesory, programy pro DTP apod. Zde může v důsledku formátování textu dojít k tomu, že přechod mezi dvěma stránkami se dostane "doprostřed" odstavce tak nešťastně, že první řádka odstavce bude poslední řádkou jedné stránky, zatímco zbytek odstavce se dostane až na stránku další. Řádka, která zůstala na předchozí stránce, tak vlastně "osiří", a je proto označována jako sirotek.

Duálním případem ke vzniku sirotka je taková situace, kdy se určitý odstavec vejde na stránku téměř celý, jen jeho poslední řádka již nikoli - a tak se dostane na novou stránku. Takto osiřelé řádce se pak říká vdova (widow). Některé prameny však zahrnují oba případy společně pod jediný pojem "sirotek" (například Microsoft Computer Dictionary), zatímco jiné prameny používají jediný společný termín "vdovy a sirotci", který dále nediferencují. Ještě jiné prameny pak interpretují pojmy "vdova" a "sirotek" opačně, než jsme dosud činili (například editor WordPerfect).

Většina propracovanějších editorů se ke vdovám a sirotkům chová macešsky - hubí je. Tedy sama zamezuje tomu, aby se přechod mezi dvěma stránkami dostal doprostřed odstavce tak nešťastným způsobem, aby vznikaly jednořádkové vdovy či sirotci. Někdy si uživatel může dokonce i nastavit minimální počet řádek, které mohou zbýt z určitého odstavce na jedné stránce či které mohou "přetéci" na stránku následující. Tato funkce editorů se v angličtině označuje jako "widow & orphan control" či " widow & orphan protection" a do češtiny se překládá různě. Například počeštěný WordPerfect umožňuje zapnout či vypnout "Vyloučení vdov a sirotků", zatímco české Amipro umožňuje ovládat "Zákaz vdov a sirotků". V nápovědě k tomuto editoru je pak konstatováno, že "Vdovy a sirotci jsou všeobecně považovány za projev neprofesionality".

Zajímavý je v tomto ohledu původní domácí editor Text602. Ten se ke vdovám a sirotkům chová velmi lidumilně - nechává je žít a jejich případné hubení ponechává na uživateli, který tak musí činit "ručně", pomocí zásahů do svého textu. Občas se mi však u tohoto editoru (ještě ve verzi 2.0) stávalo, že dokonce sám sirotky vyráběl - při tisku někdy tiskl první řádek následující stránky ještě na stránce předcházející (ačkoli na obrazovce ukazoval "správné" rozdělení na stránky).