Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 8/91 v roce 1992
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a92/a208c200.php3

Co je Internet?

Tento článek vyšel v počítačových novinách Computerworld č. 8/92, jako doplněk reportáže se slavnostního připojení ČSFR k Internetu (které proběhlo ve čtvrtek 13. února 1992 na pražském ČVUT). Jelikož hlavní reportáž psal jiný autor, uvedu alespoň základní historická fakta:
  • jednalo se o formální akt, fakticky již konektivita do Internetu existovala několik měsíců
  • v té době existovala jediná pevná linka do zahraničí (Praha-Linz), která byla sdílena sítěmi EARN a Internet (původně byla multiplexem rozdělena na dva virtuální okruhy po 9,6 kbps)
  • hlavní osobnosti, které se zúčastnily slavnostního aktu:
    • Stephen Goldstein, šéf National Science Foundation z USA, odpovědný za zahraniční styky sítě Internet,
    • Rob Blokzijl, šéf organizace RIPE (organizace pro koordinaci Internetu v Evropě)
  • druhý den (pátek 14.2.1992) se konala koordinační schůzka zástupců akademických sítí v okolních zemí /Maďarsko, Polsko, Rakousko, ....), kde byly diskutovány otázky dalšího rozvoje

Jiří Peterka

"Na počátku byl systém ARPANET, experimentální rozlehlá síť vzájemně propojující hostitelské počítače a terminálové servery. Byly vytvořeny postupy pro přidělování adres a pro vypracování standardů pro provoz sítě. Díky stále širšímu nasazování lokálních sítí se mnohé hostitelské počítače staly bránami do lokálních sítí. Byla vytvořena síťová vrstva, umožňující vzájemnou součinnost s těmito sítěmi, a byla nazvána Internet Protocol (IP). Časem vznikly další sítě s velkým dosahem, založené na protokolu IP (NASA, NSF, sítě v jednotlivých státech USA apod.). Také s těmito sítěmi je díky protokolu IP možná součinnost. Souhrn všech těchto vzájemně propojených a spolupracujících sítí je Internetem....."

...tak začíná známý "Stopařův průvodce Internetem" (The Hitchhikers Guide to the Internet), který v roce 1987 napsal Ed Krol z University of Illinois. Co k tomuto úvodu dodat?

Snad ještě více zdůraznit fakt, že Internet není síť, ale celá soustava vzájemně propojených počítačových sítí, které jsou založeny na společné filozofii a stejných protokolech. Stupeň jejich propojení a možnosti jejich vzájemné součinnosti jsou však takové, že běžný uživatel může výsledný celek skutečně považovat za jednu jedinou síť.

Integrujícím faktorem všech sítí, sdružených v Internetu, není jen síťový protokol IP, ale celá soustava protokolů, označovaných jako TCP/IP. Práce na jejich vývoji byly zahájeny kolem roku 1970 na předních výzkumných pracovištích v USA a byly sponzorovány účelovou agenturou DARPA (Defense Advanced Research Project Agency) amerického ministerstva obrany DoD (Department of Defense).

Svou dnešní podobu získaly protokoly TCP/IP zhruba v letech 1977-79. V té době již síť ARPANET existovala a jejím provozovatelem byla právě agentura DARPA. Ta přibližně kolem roku 1980 začala převádět síť ARPANET na protokoly TCP/IP a připojovat k ní další vědeckovýzkumné sítě. Síť ARPANET se tak rychle stala zárodkem a současně i páteřní sítí celé soustavy sítí - vznikajícího Internetu.

Přechod na soustavu protokolů TCP/IP byl završen v roce 1983, kdy byla ze sítě ARPANET vyčleněna síť MILNET, sloužící čistě vojenským účelům. Vlastní ARPANET a k ní připojené sítě si podržely charakter sítí, které slouží především pro vědeckovýzkumné účely.

Na zárodečnou síť ARPANET se pak postupně "nabalovalo" stále více sítí, až se prakticky přestalo hovořit o ARPANETu a převládlo označení Internet. Tedy Internet s velkým "I", neboť internet (s malým "i") se v angličtině používá k označení jakýchkoli vzájemně propojených sítí.

Internet utěšeně rostl - postupně se k němu začaly připojovat nejen počítačové sítě v USA, ale i další sítě po celém světě. Internet tak úspěšně expandoval za hranice USA - dostal se do Evropy, a nyní tedy i do Československa.

Nabídka Internetu

Čím je Internet zajímavý pro své uživatele? Jednak rozsahem poskytovaných služeb, jednak způsobem jejich poskytování. Kromě dnes již vcelku běžné elektronické pošty a přenosu souborů nabízí přístup do ohromného množství informačních zdrojů v USA i jinde - do rozsáhlých databází, knihoven, depozitářů souborů atd. Zpřístupňuje také využití výkonných výpočetních prostředků - např. superpočítačů - všem, kteří mají potřebná přístupová práva.

Zajímavý je také interaktivní způsob poskytování služeb - např. pomocí mechanismu tzv. vzdáleného přihlašování (remote login) si můžete ze svého počítače otevřít terminálovou relaci s jiným uzlovým počítačem v Internetu. Váš terminál se tak dostává do stejného postavení jako skutečný terminál vzdáleného počítače.

S tímto vzdáleným počítačem pak můžete interaktivně pracovat stejným způsobem, jako kdybyste seděli v jeho přímé blízkosti. Můžete se tak na dálku interaktivně "pohrabat" například v knihovním systému některé univerzity v USA (nebo dokonce v kongresové knihovně USA), a vůbec přitom neopustit svůj "rodný" počítač, resp. terminál.