Internetová telefonie stylem "z počítače na počítač"

Historicky nejstarší, a současně i výhledově nejperspektivnější variantou internetové telefonie je volání stylem "z počítače na počítač", neboli telefonování mezi dvěma uživateli počítačů. Nejstarší je proto, že první pokusy o přenos živého hlasu po datových sítích byly zcela zákonitě dělány mezi počítači, a teprve později se začalo pracovat na vývoji bran, které by umožnily přestup "datového" hovoru do běžné telefonní sítě a naopak. Nejperspektivnější je pak proto, že telefonování prostřednictvím počítače či zařízení jemu na roveň postavenému skýtá asi nejvíce možností jak prosté telefonování obohatit o nejrůznější další funkce. Ještě větší motivací pak může být snaha sjednotit prostředky, pomocí kterých lidé komunikují - proč by měli používat elektronickou poštu a další formy elektronické komunikace prostřednictvím počítačů, a současně s tím komunikovat ještě prostřednictvím jiného zařízení, klasického telefonu?

Také tato varianta internetové telefonie samozřejmě může být i IP telefonií - místo veřejného Internetu může být k přenosu hovoru použita v zásadě jakákoli datová síť na bázi protokolu IP, tedy třeba i privátní.

Jedním z nepříjemných problémů této varianty internetové telefonie je vzájemná kompatibilita "počítačových telefonních programů" (tato otázka je podrobněji diskutována v samostatném článku o standardu H.323). Ještě další nepříjemnou překážkou pak je i fakt, že počítač, na rozdíl od telefonu, nedokáže sám "zazvonit" a tím ohlásit přicházející hovor - dokáže to poměrně snadno v době kdy je zapnut, ale nikoli v době kdy ho jeho majitel má vypnutý. Ze stejného důvodu také zatím není příliš uvažována taková varianta internetové telefonie, která by umožňovala telefonování stylem "z telefonu na počítač".