Satelitní technologie

Z hlediska připojování k Internetu existuje několik základních strategií využití satelitních technologií. Historicky nejstarší je zřejmě systém VSAT (Very Small Aperture Terminal). Ten si lze představit jako satelitní obdobu "pozemních" bezdrátových spojů, využívající k retranslaci signálu transpondéry na družicích (satelitech). V zásadě tak vznikají buď dvoubodové datové spoje, případně spoje vícebodové. Mají trvalý charakter, a jsou charakteristické velkým přenosovým zpožděním - jeden "přeskok" přes geostacionární družici trvá cca čtvrt sekundy. Nejčastější topologie jsou dvě, a to do hvězdy a tzv. mesh. Při topologii do hvězdy každý VSAT terminál komunikuje s jedním centrálním bodem (tzv. hub-em), který případně zprostředkovává další přenos k jinému VSAT terminálu (takže pak dochází ke dvěma "přeskokům" přes satelit, a ke zpoždění v délce cca půl sekundy. Druhou možnou topologií je "mesh", kdy spolu jednotlivé VSAT terminály komunikují přímo, bez zprostředkování pozemním "hubem". Z pohledu přístupu k Internetu je ale důležité, že VSAT terminály mezi sebou (či vůči pozemnímu hub-u) vytváří datový přenosový okruh, který může být využit stejně jako jiný druh přenosového okruhu - například pro připojení sítě zákazníka k síti jeho providera. Takovýto okruh je ale relativně drahý, a hodí se tudíž zejména tam, kde není jiná možnost jak vést potřebný okruh (případně tam, kde je zapotřebí určitá mobilita či alespoň časté přesuny). Dalším typickým využitím VSAT spojů je vzájemné propojení mezi providery a jejich sítěmi.

Největší předností satelitních technologií je však schopnost všesměrového vysílání - jeden vysílač, umístěný na satelitu, dokáže šířit svůj signál k apriorně neomezenému počtu přijímačů v okruhu svého dosahu (který obvykle zahrnuje velké části zemského povrchu velikosti kontinentů). Ačkoli pronájem příslušného kanálu na satelitním transpondéru není zrovna lacinou záležitostí, jde o náklady které jsou nezávislé na počtu skutečných příjemců - a těch může být opravdu velmi mnoho. Této skutečnosti se ostatně s úspěchem využívá při šíření televizního signálu přes satelit přímo do domácností.

Snahy využít všesměrový charakter vysílání satelitů pro "masový" přístup k Internetu (jiný než skrze individuální přenosové okruhy realizované technologií VSAT) naráží na jeden nepříjemný problém - jak vyřešit zpětný přenos. Všesměrové vysílání je samozřejmě jednosměrné, ale práce s Internetem je interaktivní a vyžaduje i zpětnou vazbu, neboli existenci přenosového kanálu vedoucího opačným směrem.