Bulletin Board Systems - BBS

Bulletin Board System resp. BBS není nic jiného než počítač s jedním nebo několika modemy, který pracuje v bezobslužném režimu a čeká, až jej prostřednictvím veřejné telefonní sítě někdo zavolá. Vlastní funkce stanice BBS vykonává program, který na tomto počítači běží - jakmile se některý uživatel ze svého počítače na stanici BBS "dovolá", začne s tímto programem přímo komunikovat, a může využívat služby, které stanice BBS nabízí.

První stanice BBS se začaly používat zhruba před 15 lety, a sloužily výlučně pro předávání zpráv mezi svými uživateli. Kdokoli, kdo měl počítač vybavený vhodným modemem a znal potřebné telefonní číslo, se mohl na stanici BBS dovolat a zanechat zde svou zprávu či vzkaz, který si pak mohli ostatní uživatelé přečíst. Stanice BBS tak fungovala jako jakási nástěnka (anglicky: bulletin board), což dalo vzniknout jejímu názvu.

Schopnosti stanic BBS s časem rostly, a s nimi se samozřejmě vyvíjel i repertoár poskytovaných služeb.

Dnes je snad nejpopulárnější službou stanic BBS distribuce nejrůznějších programů. Jelikož dovolat se na stanici BBS může v podstatě každý, musí jít o programy, které lze legálně rozšiřovat, tedy programy z kategorie public domain, které lze používat a šířit zcela volně, nebo programy z kategorie freeware, které lze také volně šířit, ale ke kterým si jejich autoři udržují svá autorská práva, a uživatele vybízí k poskytnutí dobrovolného příspěvku na jejich další vývoj. Dále může jít o programy z kategorie shareware, které si zájemce může sám nejprve vyzkoušet, a shledá-li je účelnými a chce-li je využívat trvale, je vyzýván, aby se zaplacením předepsaného poplatku registroval u jejich autora. S komerčními programy, tedy těmi, které se běžně prodávají, bychom se na stanicích BBS neměli setkat. K dispozici však na stanicích BBS bývají i jiné druhy souborů, např. textové soubory s různou dokumentací, zdrojové tvary některých programů apod.

Programy resp. soubory, které stanice BBS nabízí, si uživatel může přenést do svého počítače postupem, který se označuje jako download. Existuje i opačná možnost, tedy přenos souborů od uživatele na stanici BBS, označovaný jako upload. I ten má svůj význam - stanice BBS tak mohou přijímat soubory od svých uživatelů, kteří je chtějí jejich prostřednictvím dále šířit mezi ostatními uživateli.

O každou stanici BBS se někdo musí starat - udržovat určitý řád v nabídce souborů, ošetřovat různé nestandardní situace (výpadky apod.) a zajišťovat mnohé další činnosti, nezbytné k provozu stanice BBS. Každá stanice má pro tento účel svého systémového operátora, který bývá označován zkráceně jako sysop.

Další služba, kterou stanice BBS obvykle poskytují, spadá do oblasti elektronické pošty. Uživatel může na stanici BBS poslat text ve formě zprávy (message), která může být adresována buď některému jinému uživateli, nebo všem uživatelům. Odesilatel má možnost prohlásit odesílanou zprávu za soukromou - pak si ji může přečíst jen její adresát. Pokud tak neučiní, mohou si je přečíst a reagovat na ně i ostatní uživatelé. Jeden uživatel tak může formou zaslané zprávy "veřejně" vyslovit svůj názor na určitou věc, další uživatelé na to reagují svými názory a náměty ve formě zpráv, ještě další se připojují - a tak vznikají diskuse na určitá témata, kterým se v terminologii stanic BBS říká konference. Mohou sloužit nejen jako diskusní fórum, ale i jako zdroj nových kontaktů a informací - jednotlivé zprávy resp. příspěvky do konferencí mohou samozřejmě mít formu různých dotazů či žádostí o pomoc, zprostředkování kontaktu apod.

Konference mohou být lokální, tedy odehrávat se jen na dané stanici, nebo se do nich může zapojit více stanic BBS najednou. Ty si pak jednotlivé příspěvky samy automaticky předávají mezi sebou jako zvláštní druh pošty, tzv. echomail. Každý uživatel se tak může zapojit do diskuse z kterékoli stanice BBS, která se konference účastní, a má na této stanici k dispozici všechny příspěvky, které byly do konference zaslány.

Možnost vzájemného předávání příspěvků mezi stanicemi BBS dává tušit, že tyto bývají nějakým způsobem vzájemně propojeny. Vesměs opět prostřednictvím veřejné telefonní sítě - existuje dokonce všeobecně dodržovaný standard takovéhoto propojování stanic BBS do jednotné sítě FIDONET, která má dnes již celosvětový dosah.

Každá stanice BBS, která je zapojena do sítě FIDONET, může svým uživatelům zprostředkovávat "soukromou" elektronickou poštu, nazývanou netmail. Jejím prostřednictvím mohou uživatelé stanic BBS komunikovat s uživateli jiných stanic BBS prakticky po celém světě. Existují také tzv. brány (gateways) mezi sítí FIDONET a dalšími počítačovými sítěmi (např. sítí Internet), které umožňují přenos elektronické pošty do a z dalších počítačových sítí.

Stanice BBS jsou často provozovány počítačovými nadšenci na nevýdělečném základě, jsou přístupné každému a za své využití si neúčtují nic, nebo jen nevelký poplatek na krytí vlastních nákladů. Existují však i mnohé stanice BBS, které jsou provozovány různými firmami, organizacemi či institucemi, a mohou plnit také různé reklamní či jiné specifické funkce. Každá stanice BBS totiž kromě zpráv a souborů obvykle nabízí i další informace v různých formách. Může tedy sloužit i jako velmi účinný způsob reklamy pro svého provozovatele, který jejím prostřednictvím může nabízet své výrobky, služby apod. Další možností využití je např. poskytování poradenských služeb. Softwarové firmy je dnes nabízí nejčastěji pomocí tzv. horkých linek (hot lines), jejichž prostřednictvím se můžete dovolat k technikům příslušné firmy. Stále častěji však softwarové firmy kromě horkých linek zřizují i specializované stanice BBS jako doplňkovou formu poskytování poradenských služeb. Uživatelé firemních produktů se mohou jejich prostřednictvím obracet na firmu se svými dotazy či problémy, a firma jim může nejen odpovídat, ale i poskytovat nejrůznější dodatečné informace, návody, dodatky, doporučení, zkušenosti jiných uživatelů, demonstrační verze svých nových výrobků apod.