Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 45/91 v roce 1991
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a91/a145c110.php3

Klasifikace okruhů

Počítačové sítě, zvláště pak sítě rozlehlé, používají ke své činnosti různé druhy okruhů.

Jedním možným kritériem pro klasifikaci používaných okruhů může být vztah mezi jejich vlastníkem a jejich uživatelem. Pokud si uživatel zřídí potřebnou přenosovou cestu sám (např. natáhne či položí potřebné vedení mezi dvěma blízkými uzlovými počítači) a na ní si zřídí okruh, jde o soukromý okruh - private circuit. V každém státě vždy existuje spojová organizace, která zřizuje veřejné okruhy - public circuits, které může za patřičný poplatek (a při dodržení příslušných technických podmínek) používat každý - příkladem může být veřejná telefonní síť.

Spojové organizace (správy spojů) mají obvykle nejlepší podmínky pro budování a provozování nejrůznějších přenosových cest a spojových prostředků (a obvykle i legislativně vytvořený monopol na tuto činnost). Provozovatelé počítačových sítí, kteří potřebují mít vhodný okruh trvale k dispozici a jen pro sebe, si jej pak musí nechat od spojové organizace za patřičný poplatek zřídit (vytvořit) a pronajmout. Jde pak o pronajatý okruh - leased circuit, který zůstává majetkem spojové organizace (správy spojů), ale výhradní právo na jeho využití má ten, kdo si jej pronajal. Naše správa spojů nazývá tento druh okruhů příznačně "propůjčenými" okruhy.

Dalším možným kritériem pro dělení spojů je jejich trvalá či dočasná existence. Vezměme si jako příklad veřejnou telefonní síť. Zde si jistě každý dokáže představit, že z každého telefonního přístroje vede dvojice vodičů (tedy linková přenosová cesta) jen do nejbližší telefonní ústředny. Chceme-li se spojit s jiným telefonním účastníkem, který je obdobným způsobem připojen k téže telefonní ústředně, musí uvnitř této ústředny dojít k dočasnému propojení obou vedení tak, aby mezi oběma účastníky vzniknul potřebný telefonní okruh. Po ukončení hovoru pak tento dočasný okruh zaniká a v rámci ústředny se obě přenosové cesty mohou rozpojit. Obdobně je tomu i v případě, že oba účastníci telefonního styku jsou připojeni k různým ústřednám - zde se pro vytvoření dočasného telefonního okruhu musí vhodným způsobem využít ještě i přenosové cesty vedoucí mezi oběma ústřednami - vždy ovšem dočasně, jen po dobu konání hovoru.

Takovéto spojení mezi dvěma místy, které neexistuje trvale v čase, ale je pouze dočasně sestavováno až v případě skutečné potřeby, představuje tzv. komutovaný okruh - switched circuit, dial-up circuit. Komutovaný proto, že procesu přepojování uvnitř ústředny se odborně říká komutace.

Naopak spoj, který existuje trvale (i v době, kdy není případně využíván), se nazývá pevný okruh - non-switched circuit, direct circuit. Okruhy, které si uživatelé pronajímají od spojových organizací (tj. pronajaté okruhy), jsou vždy pevnými okruhy. Zřízení pevného okruhu obvykle znamená, že v rámci telefonní ústředny se napevno propojí vhodné, již existující přenosové cesty (resp. na nich vytvořené okruhy). Pevný okruh přitom může procházet přes více telefonních ústředen, v každé z nich jsou však příslušné přenosové cesty resp. okruhy vždy spojeny napevno. Pevný okruh tak obchází přepojovací zařízení v telefonních ústřednách, která jsou obvykle zdrojem nejrůznějších poruch a rušení na komutovaných okruzích. To je jedním z důvodů, proč mohou být pevné okruhy kvalitnější, než okruhy komutované (a v důsledku toho mohou umožňovat dosažení vyšších přensoových rychlostí). Dalším důvodem pro vyšší kvalitu pevných okruhů je možnost vybrat pro ně dostatečně kvalitní přenosové cesty již při jejich zřizování.

Spojové organizace zřizují pevné okruhy vždy až na základě požadavků uživatelů. Podle svých technických možností pro takové přenosové rychlosti, jaké si uživatel objedná (a samozřejmě také zaplatí). Pro rozlehlé počítačové sítě se dnes ve světě používají pronajaté pevné okruhy nejčastěji s přenosovou rychlostí 64 kbit/sekundu a vyšší. V našich podmínkách jsou však zatím běžnější spíše spoje s nižšími přenosovými rychlostmi.

Další možné hledisko pro klasifikaci okruhů je to, zda jsou určeny pro přenos analogových signálů (např. telefonních, rozhlasových či televizních signálů) , tj. jde-li o analogové okruhy - analog circuits, nebo jsou-li určeny pro přenos číslicových signálů, tj. jde-li o číslicové okruhy - digital circuits.

Je dobré si uvědomit, že jednotlivá kritéria klasifikace se navzájem nemusí vylučovat. Veřejné komutované analogové okruhy si asi dokáže představit každý - příkladem může být právě veřejná telefonní síť. Pronajaté okruhy bývají pevné (nikoli komutované), ale mohou být jak analogové, tak i číslicové. Ve světě dnes existují i číslicové okruhy, které jsou veřejné a komutované.