Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 44/91 v roce 1991
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a91/a144c110.php3

Kanál, okruh, spoj, přenosová cesta

Minulý týden jsme začali operovat s pojmy "kanál" a "okruh", aniž jsme si je přesněji vymezili. Jde o pojmy, které intuitivně často splývají, a v praxi se mnohokráte zaměňují i s dalšími termíny, jako např. "přenosová cesta" či "spoj", aniž by tím srozumitelnost populárně laděných textů výrazněji utrpěla. Jistě ale neuškodí, když se pokusíme o rozlišení obsahu těchto pojmů i dalších souvisejících termínů - tím si současně naznačíme další zajímavé souvislosti.

Potřebujeme-li odněkud někam přenést nějaká data, můžeme to udělat také tak, že je nahrajeme např. na diskety či na magnetické pásky, a ty pak fyzicky přeneseme z jednoho místa na druhé. Pak je asi správnější hovořit spíše o přepravě dat než o jejich přenosu. Mezi zdrojem dat a místem jejich určení tak vzniká vazba, které si zaslouží přívlastek nespřažená - off-line, vystihující právě tu skutečnost, že vzájemná komunikace se uskutečňuje fyzickým přenosem vhodných nosičů dat.

Existuje-li však mezi zdrojem a příjemcem možnost přenosu elektronickou cestou, pak je na místě mluvit o přenosu dat, a používat pro něj přívlastek spřažený - on-line.

Nutnou podmínkou přenosu elektronickou cestou je vhodný kanál - channel, čímž se chápe souhrn prostředků, které vytváří telekomunikační spojení dvou míst. Každý kanál je charakterizován určitou šířkou pásma, přenosovou rychlostí, úrovní šumu, chybovostí atd.

Kanál je ale obvykle chápán jako jednosměrný. V případě možnosti obousměrného spojení se používá spíše termín okruh - circuit, pod kterým si můžeme představit dvojici jednosměrných kanálů.

Pro vytvoření kanálu či okruhu musí existovat vhodná přenosová cesta - transmission path, která zajišťuje vlastní přenos signálů - může jít např. o různé druhy kabelů či světlovodů (optických vláken) - pak jde o linkové (resp. drátové) přenosové cesty, nebo také prostředky krátkovlnné, radioreléové, družicové apod. - pak jde o přenosové cesty radiové (resp. bezdrátové).

Schopnost každé přenosové cesty přenášet signály resp. data charakterizuje její šířka pásma. Ta může být využita pro jediný kanál (o stejné šířce pásma), nebo může být rozdělena mezi několik kanálů či okruhů (o menších šířkách pásma) například pomocí časového či frekvenčního multiplexu, jak jsme si ukazovali minulý týden. Příkladem mohou být družicové spoje, které umožňují zřídit v rámci jediné přenosové cesty řádově tisíce telefonních okruhů.

Je ovšem možný i opačný případ - pokud je třeba vytvořit kanál či okruh o větší šířce pásma, než jakou mají jednotlivé dostupné přenosové cesty, lze pomocí vhodných technických prostředků vytvořit jeden kanál či okruh pomocí více přenosových cest.

Kanál a okruh představují spojení dvou míst. Pokud mezi těmito dvěma místy vede vhodná přenosová cesta, je možné vytvořit kanál či okruh pomocí této jediné přenosové cesty. V opačném případě je nutné vytvořit kanál či okruh pomocí více přenosových cest, které na sebe navazují. Například kanál či okruh, spojující dvě místa na různých kontinentech, může být veden po souši např. podzemními kabely (tj. linkovými přenosovými cestami), a přes oceán např. přes družici (tedy bezdrátovou přenosovou cestou). Uživatel však tuto skutečnost nepozná, neboť využívá kanál resp. okruh, a ten se mu jeví jako přímé spojení obou míst.

Přenosová cesta je tedy pojmem, který se týká spíše struktury trvale existujících spojových prostředků, zatímco pojmy kanál a okruh v sobě zahrnují i jejich organizaci, tedy způsob jejich využití. Jak uvidíme příště, kanály i okruhy mohou být zřizovány i dočasně, teprve tehdy, až skutečně vznikne potřeba spojení dvou míst, a poté zase zanikat. Pro přenosové cesty tato možnost již neplatí.

Samotné kanály a okruhy však ještě nejsou schopny poskytovat potřebné přenosové služby. Např. telefonní okruh je sice schopen přenášet telefonní signály, ale k jeho praktickému využití potřebujeme nutně i telefonní přístroje, které převádí lidský hlas na telefonní signál a naopak. Teprve telefonní okruh, vybavený na obou koncích telefonními přístroji, vytváří tzv. spoj - link, v tomto případě telefonní spoj. Podobně např. telegrafní okruh, zakončený na obou koncích telegrafním či dálnopisným přístrojem, vytváří telegrafní spoj.

Existují však i přenosové cesty, které jsou současně i spoji. Jde např. o radioreléový spoj, který již je vybaven koncovým zařízením umožňujícím bezdrátový přenos, nebo družicový spoj, vybavený koncovými pozemskými stanicemi a mezilehlou družicovou stanicí.

V oblasti počítačových sítí jsou samozřejmě nejzajímavější takové spoje, které slouží k přenosu dat. Pak jde o tzv. datové spoje - data links, kterými se budeme ještě zabývat podrobněji.

Na závěr si však uvedeme ještě jeden neformální pojem, který se běžně používá v rozhovorech mezi lidmi a v populárních textech. Jde o pojem linka, pod kterým se obvykle skrývá to, co by mělo být přesněji označeno jako okruh, případně jako kanál. V angličtině se podobným způsobem používá termín line, který v užším slova smyslu znamená spíše linkovou přenosovou cestu.