Kdo je kdo
Výjimku z pravidla, že v Internetu neexistuje žádná úplná centrální evidence jeho uživatelů, představuje evidence "lidí kolem Internetu", kteří se starají o jeho provoz. Důvod pro její existenci je ryze pragmatický - aby bylo vždy možné najít kompetentní osobu, na kterou se obrátit při výskytu nějakého problému s chodem Internetu. Příslušná evidence se z historických příčin jmenuje WHOIS, i když stejné jméno má současně i služba (resp. obecně použitelné technické řešení), které příslušnou evidenci realizuje.Pro správné pochopení služby WHOIS je vhodné si říci něco málo z její historie. Vznikla hodně dávno, v době kdy Internet vlastně ještě nebyl Internetem (ale pouze zárodečným ARPANETem), pod původním jménem NICNAME (v doslovném překladu: přezdívka). Již tehdy totiž vznikla potřeba vést evidenci (adresář) všech lidí, kteří se nějakým způsobem podíleli na řízení postupně vznikajícího Internetu a jeho správě. Kromě toho pak mohl být v adresáři služby NICNAME zanesen kdokoli, kdo o to explicitně požádal (zatímco správci se do adresáře dostávali automaticky, například když jim byla přidělena nějaká IP adresa, když se stali správci určité domény atd.). Velmi podstatné bylo také to, že zmíněný adresář byl právě jeden, a že tedy šlo o službu úzce centralizovaného, a nikoli distribuovaného charakteru. Vedením a provozováním adresáře bylo od začátku pověřeno středisko NIC (Network Information Center), patřící tehdy ještě vojenské síti DDN (Defense Data Network - nezapomínejme, že tehdejší ARPANET byl experimentem, který financovali vojáci). S pozdějším "zcivilněním" celého rodícího se Internetu pak souviselo i rozdělení původně jediné databáze adres. Původní DDN NIC si ponechal pouze vojenskou část (odpovídající síti MILNET, která je součástí Internetu), zatímco vedením "civilního" adresáře bylo pověřeno středisko InterNIC. Ještě později pak došlo k dalšímu rozdělení "civilní části" celé databáze, a to na tři části, odpovídající regionálním přidělovatelům IP adres - pro naše zeměpisné šířky je podstatné to, že "evropskou" část původně centrální databáze WHOIS spravuje středisko RIPE (www.ripe.net).
V dnešní době databáze WHOIS obsahují prakticky všechny informace, které souvisí s fungováním Internetu (kdo má přiděleny jaké IP adresy, jak je řešeno tzv. směrování atd.) i s vlastnictvím domén. Obsah databáze je veřejně přístupný a její logika je taková, že by zde měly být dostupné všechny kontaktní informace, které může někdo potřebovat při řešení problémů týkajících se fungování Internetu. Například odpovědi na dotazy typu: kdo je zodpovědný za určitou síť či doménu po technické stránce (kdo je jejím správcem), komu patří nějaká doména, a dokonce i komu je třeba poslat účet za vedení nějaké domény. Přístup k databázi WHOIS je možný buď prostřednictvím speciálních klientských programů (což je určeno spíše pro správce), nebo pomocí bran mezi službou WWW a WHOIS. V tomto druhém případě uživatel komunikuje s databází WHOIS prostřednictvím vyplňování běžných formulářů.