Vyšlo v Softwarových novinách č. 4/98, v dubnu 1998
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a804s200/a804p213.php3

Reálnost a dostupnost standardů

Standardy Internetu se odlišují od většiny jiných standardů hned v několika ohledech. Například v tom, že jsou volně dostupné (a zadarmo), a je dokonce děláno vše proto, aby každý k nim měl co možná nejsnazší přístup. Naproti tomu mnohé jiné standardy, mimo světa Internetu (např. standardy ISO/OSI), jsou dostupné jen tomu, kdo si je za nemalé peníze koupí - zřejmě podle úvahy, že jejich vypracování něco stálo, a tyto náklady se musí pokrýt prodejem textu standardů. V praxi to ale vyznívá spíše takto: "něco po tobě požaduji, ale chceš-li vědět co, nejdříve zaplať". Lze se vůbec divit, že tato strategie uvádění standardů do života je mnohem méně úspěšná, a vyžaduje existenci formálních a značně centralizovaných "donucovacích prostředků", zatímco standardy Internetu se prosazují do života samy?

Další odlišností Internetových standardů od standardů z jiných oblastí je jejich reálnost, či spíše vztah k reálné praxi a její respektování. K tomu, aby se nějaké technické řešení stalo standardem Internetu, musí nejprve prakticky prokázat svou účelnost, funkčnost a praktickou realizovatelnost (k přijetí definitivního standardu jsou zapotřebí nejméně dvě nezávislé implementace a faktické provozní zkušenosti). Naproti tomu třeba u standardů ISO/OSI se postupuje tak, že se sejdou odborníci u zeleného stolu, sestaví požadavky na to, co by měl nový standard splňovat, a pak tento standard přijmou a formálně "naordinují" jiným subjektům. Teprve pak se řeší otázka, jak takovýto standard implementovat, a nezřídka kdy se zjistí, že to ani nejde, nebo to není ekonomicky, výrobně či jinak únosné.