Vyhledávání osob a jejich adres
Další specifickou oblastí pro vyhledávání na Internetu je vyhledávání osob - přesněji vyhledávání jejich kontaktních údajů, zejména pak jejich emailových adres (a případně adres jejich domovských stránek, adres pro běžnou listovní poštu). Co třeba když chcete poslat email panu Novákovi, o kterém víte jen to, že pracuje u organizace XY? Zkusme si právě na tomto příkladu naznačit, v čem je podstata problému vyhledávání osob.
Představme si organizaci XY, která už "je na Internetu", a její zaměstnanci mají své emailové adresy. U takovéto organizace nejspíše bude existovat nějaká její interní evidence zaměstnanců a jejich adres, a s ní související mechanismy údržby a správy (např. osoba, pověřená pravidelnou a včasnou aktualizací takovéhoto seznamu, pravidla aktualizace apod.). Náš problém vyhledávání osob by tedy na první pohled mělo být možné redukovat na problém nalezení takovéto interní evidence v rámci organizace XY.
Ve skutečnosti je ale podstata problému mnohem komplikovanější - různé interní evidence mohou být postaveny na úplně odlišných základech a platformách (někde půjde třeba o seznam v podobě jednoduchého textového souboru, jinde o databázový soubor DBF, jinde o celou adresářovou aplikaci apod.). Lišit se může i rozsah údajů, obsažených v takovéto evidenci (někde bude jen jméno a emailová adresa, jinde třeba i adresa pro běžnou listovní poštu, adresa bydliště apod.), a odlišný může být i formální statut těchto evidencí (některé nejsou určeny pro veřejnost, jiné ano apod.). Výsledkem je celková nejednotnost, která znemožňuje klást i takové typické dotazy, jako třeba "najdi všechny osoby s příjmením XYZ, bez ohledu na organizaci ve které pracují".
V minulosti se objevilo několik pokusů o vytvoření jednotného řešení, které by umožnilo centrální evidenci uživatelů Internetu (a nejen Internetu). Některé z nich se dokonce dostaly i do stádia standardů, ale žádný z nich se nepodařilo fakticky prosadit ve významnějším měřítku do praxe. Nejdále se zřejmě dostal standard X.500, pocházející "ze světa spojů" (a ne až tak "ze světa Internetu"). Stejně tak jako ostatní pokusy však ani standard X.500 příliš neuspěl. Důvody nejsou ani tak technické, jako spíše organizační a "politické" - přišel totiž v situaci, kdy většina zainteresovaných subjektů si tak jako tak již musela nějakou formu své vlastní evidence vytvořit, a nějak vyřešit její udržování v konzistentním stavu. Pak ale přišel standard X.500, který ve své podstatě říkal: svou dosavadní evidenci i představu o jejím vedení zahoďte, a udělejte všechno odznovu, podle toho jak si to představujeme my (míněno: autoři standardu). Snad není třeba rozvádět, jak to dopadlo.
Přesto ale dnes existují v Internetu vyhledávací služby, zaměřené na vyhledávání osob. Fungují ale na zcela jiném principu, než jaký jsme dosud předpokládali - na principu elektronické nástěnky, na kterou si každý může "připíchnout" lísteček se svými osobními údaji (adresou atd.), ale pak si také sám zodpovídá za správnost a aktuálnost svých údajů. V zásadě tedy na tyto nástěnky umisťují své údaje sami zaměstnanci, resp. jednotlivci (a nikoli jejich zaměstnavatelé), a sami si je také udržují. Provozovatel takto koncipované vyhledávací služby se pak stará pouze o fungování zmíněné "nástěnky" (zejména o mechanismy, které umožňují vyhledávat v údajích, které jsou na nástěnce vyvěšeny), ale sám se nezabývá faktickým datovým obsahem své nástěnky. Může sice zajistit určitý rozjezd (někde získat nějaké adresy a těmi na počátku zaplnit svou nástěnku), ale jinak v principu pasivně čeká, až někdo přijde a sám se rozhodne umístit na nástěnku své osobní údaje (a pak je také průběžně aktualizuje).
 |
Na právě popsaném principu elektronické nástěnky a dobrovolného zveřejnění vlastních údajů dnes funguje drtivá většina vyhledávacích služeb v Internetu, zaměřených na vyhledávání osob. V našem tuzemském Internetu to jsou zejména služby, resp. servery Lidé (http://lide.seznam.cz) a adresářová služba katalogu Atlas (http://ldap.atlas.cz). Příznačné je, že obě tyto služby jsou součástí "univerzálních" vyhledávacích služeb katalogového i databázového typu, a dokládají tak jejich trend k celkové komplexnosti.
|
 |