Internet Explorer verze 4.0

Firma Microsoft svou novou verzi Exploreru doslova nadupala mnoha různými mechanismy na podporu informačních kanálů - či obecněji na podporu většiny potřeb, vyjmenovaných v předchozím článku.

Prvním mechanismem je možnost, aby browser ukládat do své cache paměti (neboli na místní disk) všechny navštívené stránky, a to takovým způsobem, aby po následném odpojení (a přechodu do tzv. off-line režimu práce) se uživatel mohl brouzdat takto "na-cache-ovanými" stránkami úplně stejně, jako když byl připojen k Internetu. Tato možnost je doslova k nezaplacení pro všechny uživatele bez trvalého přístupu k Internetu.

Dalším mechanismem je zabudovaný "stahovač", kterému uživatel browseru může předepsat, které WWW stránky má pro něj stáhnout, a jak často má kontrolovat, zda jsou k dispozici nové verze (v terminologii Exploreru je tato možnost označována jako "subscription", resp. "předplacení" určitého informačního obsahu). Důležité je, že tento způsob automatizovaného získávání informačního obsahu nevyžaduje naprosto žádnou součinnost s poskytovatelem příslušných informací (nepotřebuje žádnou podporu na straně serveru), a je tedy použitelný obecně na jakýkoli WWW server.

Třetím mechanismem v novém Exploreru je podpora kanálů, popsaných svými definičními soubory (soubory CDF). Podle údajů, obsažených v těchto definičních souborech, Explorer nabízí uživateli přehlednou nabídku obsahu kanálu (ve formě hierarchického menu, viz obrázek), a sám také může pravidelně stahovat nový obsah jednotlivých částí příslušného kanálu (pokud mu uživatel nepředepíše jinak). Samotný obsah kanálu, typicky tvořený běžnými WWW stránkami, pak Explorer může zobrazovat uživateli ve svém vlastním okně, stejným způsobem jako při běžném brouzdání Internetem. Kromě toho ale Explorer dokáže "promítat" obsah kanálu i do zvláštního okna či oken, ukotvených přímo do pracovní plochy (desktopu) uživatele.