WWW, neboli World Wide Web / 1

     O službě World Wide Web, zkratkou WWW či pouze Web, se dnes hovoří jako o nosné aplikaci Internetu, a je na ni soustředěna opravdu velmi velká pozornost - jak ze strany širší uživatelské veřejnosti, tak i ze strany poskytovatelů nejrůznějších informačních služeb. Již méně se ale ví, že World Wide Web prošel za dobu své existence určitým vývojem, během kterého se poněkud měnily představy obou zúčastněných stran o tom, k čemu a jak je vhodné Web využívat.

Web vzniknul jako služba pro sdílení textových informací

     Službu World Wide Web si pro svou potřebu původně vyvinula komunita fyziků, zabývajících se vysokými energiemi. Jejich cílem bylo co možná nejefektivněji sdílet mezi sebou množství dostupných informací, ponejvíce textové povahy. Tomuto účelu pak vznikající Web také uzpůsobili - od začátku jej „postavili" na myšlence tzv. hypertextu (což si zaslouží samostatné vysvětlení v následujícím odstavci). Co do vznikajícího Web-u naopak zpočátku nezabudovali, a to záměrně, byla podpora grafiky. Původní autoři se totiž obávali lidské lennosti, konkrétně toho, že by se lidé nenamáhali převádět textové informace do takového tvaru, jaký byl službě Web vrozen (tj. do tvaru jazyka HTML, HyperText Markup Language), a místo toho by například nasnímali stránku psaného textu do podoby rastrového obrázku, a tento obrázek pak na Internetu prostřednictvím služby WWW vystavili. Rozdíl by byl dokonce několikařádový: stejná textová informace ve formátu HTML by měla nejspíše několik málo kilobytů, zatímco ve formě obrázku by stejná informace měla objem několika megabytů. Autoři zde tedy měli na zřeteli skromnost Web-u a jeho šetrnost k dostupným přenosovým kapacitám. Jak se později ukázalo, jejich předpoklad nebyl úplně správný - jedním z faktorů, které přispěly k dnes tak velkému prosazení Web-u, byla zřejmě i jeho pozdější neskromnost a dosti vysoké nároky na přenosovou kapacitu a počítač, na kterém běží. Ovšem než se tak stalo, tedy než se Web přeměnil ze spíše skromné a nenáročné služby na službu poměrně náročnou a neskromnou, musel ještě projít určitým vývojem. Proberme si jej postupně.

Co je hypertext?

     Základní vlastností, kterou Web dostal do vínku okamžitě při svém vzniku, byl koncept hypertextu. Ten úzce souvisí se způsobem lidského myšlení: ačkoli tato oblast není vědou ještě dostatečně prozkoumána, již dnes se tuší, že lidé nemyslí „lineárně" - tedy ne tak, že by vždy vzali určitou myšlenku, tu domysleli do konce, a pak obdobným způsobem pokračovali další myšlenkou. Lidé myslí spíše „na přeskáčku" - tedy tak, že uprostřed určité myšlenky přeskočí na jinou myšlenku, na základě podnětu vyvolaného nějakou asociací. Mechanismus vzniku těchto podnětů, resp. asociací také není dostatečně znám, ale nejspíše bude mít poněkud nedeterministický charakter, závislý na osobnosti, zkušenostech a mnoha dalších subjektivních faktorech (možná že právě tomu lidé vděčí za svou schopnost tvůrčího myšlení).

     Hypertext je pak stejná možnost „přeskakování z myšlenky na myšlenku", aplikovaná na textové informace - tyto se rozdělí na vhodně velké (či spíše malé) části, označované jako stránky, a mezi těmito stránkami se zavede možnost přeskoků. Cílem je umožnit čtenáři přijímat textové informace nelineárně, ve snáze „vstřebatelných" celcích a s takovým postupem, který si díky možnosti přeskoků čtenář volí sám podle svého uvážení, znalostí, zájmu či jiných motivací.