Vyšlo v příloze Softwarových novin, Euro a Inside, v květnu 2000
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a005s100/a005s115.php3

Elektronické placení

Podobně jako při reálném nákupu je i ve virtuální prodejně nutné za zakoupené zboží zaplatit. Možností, které připadají v úvahu, je celá řada, ale v praxi nemusí být vždy všechny dostupné. Zkusme si alespoň naznačit, co všechno připadá v úvahu a kde jsou slabá a silná místa.

Mimo svět Internetu je běžné placení kreditními kartami, jištěné vlastnoručním podpisem kupujícího na stvrzence o placení. Na Internetu však takovýto vlastnoruční podpis není možný, a stejně tak není možná fyzická manipulace s kartou (není možné ji strčit do tzv. žehličky a pořídit její otisk). Místo toho musí zúčastněné strany vystačit jen se základními údaji o platební kartě kupujícího, s jejím číslem, jménem vlastníka a dobou expirace. Stejné údaje musí vystačit autorizačnímu centru i bance k tomu, aby povolili převod potřebné částky z účtu kupujícího na účet prodávajícího.

Potenciálním rizikem je zde nežádoucí únik údajů o platební kartě do rukou nepovolané osoby, která pak tyto údaje využije k neoprávněnému nákupu na cizí účet. Riziku prozrazení údajů o platební kartě se lze poměrně účinně bránit tím, že jejich přenos po Internetu bude probíhat v chráněném režimu, kdy jejich eventuelní odposlechnutí není sice nemožné, ale je podstatným způsobem ztížené. Největší míra rizika je ale skryta spíše někde jinde, než na Internetu - pokud byste svou kartou platili kdekoli "v reálu", třeba v obchodě či u benzínové pumpy, mají všichni kteří s ní přichází do styku potenciální možnost získat příslušné údaje a pak je použít k neoprávněnému nákupu. V případě tzv. kreditních karet toto riziko nesou banky, které nejprve zaplatí příslušný obnos, a teprve dodatečně, typicky na konci měsíčního zúčtovacího období, částku skutečně strhne z účtu majitele karty, pokud tento příslušnou transakci schválí. V České republice ale zatím nejsou vydávány skutečné kreditní karty, nýbrž pouze debetní platební karty - jejich podstata je taková, že veškeré platby se okamžitě strhávají z účtu majitele. Potom eventuelní riziko zneužití nenese banka, ale majitel karty.

Bezpečnou variantou placení po Internetu je využití protokolu SET (Secure Electronic Transactions). Toto řešení lze připodobnit k dokonale zabezpečené analogii placení kartami, při které je technickými prostředky ošetřeno to, aby nikdo nemohl podvést ani jinak poškodit druhého )a také se nemohl dozvědět žádné informace, které nutně nepotřebuje - například prodávající se nedozví číslo účtu kupujícího, banka se nedozví co je kupováno atd.). Nevýhodou je ale značná komplikovanost a náročnost celého řešení, kvůli které je budoucnost řešení na protokolu SET nejasná. V ČR již několik let probíhá pilotní protokol nasazení SET-u, na kterém se podílí Komerční banka, ISC MÚZO, IBM a brněnský INET.

Další možností placení po Internetu je využití přímého bankovnictví - dojde zde k přímé finanční transakci mezi účtem kupujícího a účtem prodávajícího, a to víceméně v reálném čase. Vše je zařízeno tak, že kupující v virtuální pokladny zvolí tento způsob placení, načež je mu zobrazen příslušný formulář s příkazem pro jeho banku, aby převedla částku za nákup na účet prodejce. Kupující tento převod autorizuje stejným způsobem, jako by autorizoval kterýkoli jiný pokyn své bance prostřednictvím Internetu, a platba okamžitě proběhne. Vše ale vyžaduje, aby virtuální prodejna prodávajícího byla patřičným způsobem napojena na banku kupujícího, která tato funguje - u nás tuto možnost prozatím nabízí jen Expandia banka.

Ještě další principiální možností placení po Internetu je použití tzv. elektronických peněz. Tak jako dnes peníze mohou mít "papírovou" podobu, mohou mít i podobu elektronickou, která umožňuje jejich přenos po sítích i po Internetu. dosud ale tato možnost zůstává spíše na úrovni pilotních projektů.

Ani elektronickými penězi však výčet možností zdaleka nekončí. V úvahu připadají třeba různé systémy předplatného, kdy je nejprve složena na účet prodávajícího určitá částka a z té je pak následně čerpáno.